Lovecký zámek Ohrada nevznikl jako běžné šlechtické sídlo. Schwarzenberský kníže Adam František jej nechal vystavět v letech 1708 až 1713 podle projektu Pavla Ignáce Bayera jako zázemí pro hony, slavnosti a pobyty loveckých společností. Stavba měla být velkorysejší než pouhý psinec nebo hospodářské zázemí. Přesto právě psi se svými ošetřovateli patřili v roce 1709 k prvním obyvatelům objektu.
Dnes v barokním zámku sídlí Národní zemědělské muzeum Ohrada. Jeho expozice připomínají, že krajina kolem Hluboké nebyla utvářena jen rybníky a lesy, ale také dlouhou loveckou, lesnickou a rybářskou tradicí Schwarzenbergů. Návštěva tak není jen prohlídkou sbírek, ale také cestou do kulturní krajiny Hlubocka.
Hodovní sál a muzeum s mimořádnou historií
Lovecké muzeum bylo na Ohradě zpřístupněno už v roce 1842. Instituce se označuje za nejstarší lovecké muzeum v Evropě a její historie je dodnes patrná přímo v interiérech zámku. Největší pozornost poutá hodovní sál s barokními nástropními freskami inspirovanými řeckou mytologií. Doplňuje je parohový nábytek, lovecké reliéfy, kopie obrazů štvanic a také koberec vytvořený z úlovků 48 lišek.
Expozice Myslivost provádí návštěvníky vývojem české myslivosti, jejími zvyky i vztahem k umění a společenskému životu. K vidění jsou historické lovecké zbraně, preparáty původní srstnaté a pernaté zvěře, ukázky loveckých technik i takzvané poslední úlovky. Zvláštní atmosféru mají preparáty psů, kteří v 19. století patřili k ohradské smečce. Doprovázejí je modely loveckých plemen od sochaře Františka Proseckého.
Paroží druhů, které už ve volné přírodě nepotkáte
Jedním z nejcennějších celků je Sallačova sbírka. Profesor Vilém Sallač ji vytvořil na počátku 20. století a soustředil v ní paroží jelenovitých a souroží turovitých z různých částí světa. Některé exponáty připomínají i druhy, které již ve volné přírodě vyhynuly. K nejvzácnějším patří paroží jelena Schomburgkova a lebka zubra kavkazského.
Celá sbírka podle údajů muzea zahrnuje stovky lebek a paroží. Ve stálé expozici je vystaveno 78 kusů: 69 paroží 45 druhů a poddruhů jelenovitých a devět souroží devíti druhů turovitých. Nejde přitom jen o přehlídku trofejí. Sbírka ukazuje rozmanitost zvířat, způsob, jakým se jejich rohy a paroží vyvíjely, i proměny vztahu člověka k lovu a přírodě.
Od lesních pramenů k voroplavbě
Lesnická expozice Les pramenů – příběhy lesů rozšiřuje pohled od myslivosti k celému fungování krajiny. Propojuje les, vodu, historii hlubockých lesů a dnes již zaniklou voroplavbu. Výklad doplňují exponáty, umělecké instalace, interaktivní projekce i mechanické prvky, díky nimž není expozice pouze přehlídkou předmětů. Zavádí také do příběhu dvou významných jihočeských obor, Poněšické a Staré obory.
Samostatný prostor je věnován sokolnictví, tedy tradičnímu způsobu spolupráce člověka s dravcem při lovu. Muzeum představuje život dravých ptáků, jejich výcvik i náročné soužití s člověkem. Sokolnictví má podle muzejních materiálů více než čtyřtisíciletou historii a od roku 2010 patří k nehmotnému kulturnímu dědictví UNESCO. Expozice zároveň prochází přípravou nové podoby, proto je vhodné ověřit její aktuální rozsah před návštěvou.
Pes a lov: hlavní výstavní téma roku 2026
Ohradě nechybí ani současná témata. Výstava Pes a lov, naplánovaná od 3. dubna do 31. října 2026, sleduje dějiny soužití člověka s loveckým psem, vznik českých loveckých plemen a vývoj lovecké kynologie zejména v baroku a 19. století. Přirozeně tak navazuje na příběh zámku, jehož prvními obyvateli byli právě psi a jejich ošetřovatelé.
Program roku 2026 doplňují Psí den a muzejní noc, Ohradské národní myslivecké slavnosti nebo fotografická výstava Lovecké příběhy II. Muzeum leží přímo u Munického rybníka a sousedí se zoologickou zahradou Ohrada, takže se dobře hodí pro rodinný výlet. Z Hluboké lze návštěvu spojit také s dalšími cíli v okolí. Adresa muzea je Ohrada 17; aktuální otevírací dobu, prohlídky expozice Les pramenů a program je před cestou dobré ověřit, protože se během roku mění.