Jen málokterý výlet začíná tak stylově: nastoupíte do turistického vlaku a vystoupíte v krajině Českého středohoří, kde nad údolím čeká středověká hradní zřícenina. Oparenský expres přiváží návštěvníky do Oparna, místní části Velemína, odkud se dá pěšky vyrazit ke hradu i na delší putování podél Milešovského potoka.
Oparenský expres jako začátek výletu
Turistická linka T4 vede z Litoměřic přes Žalhostice a Lovosice do Oparenského údolí a dále do Chotiměři. Úsek mezi Litoměřicemi horním nádražím a Lovosicemi je vedený pod označením U10. Provoz na této trati byl po sesuvu půdy v roce 2013 obnoven alespoň v části trasy a dnes nabízí zajímavou alternativu k cestě autem.
V sezoně 2026 má Oparenský expres jezdit od 28. března do 1. listopadu o víkendech a státních svátcích. Konkrétní jízdní řád, případné výluky i podmínky přepravy jízdních kol je vhodné ověřit před cestou. Soupravy kola přepravují, takže výlet lze pojmout také jako cyklovýpravu po trase číslo 25 směrem k Malým Žernosekám nebo Lovosicím.
Hrad s plášťovou hradbou
Od železniční zastávky v Oparně pokračuje cesta k obci a dále po aktuálním turistickém značení ke zřícenině. Hrad stojí na ostrohu nad údolím, přibližně čtyři kilometry severozápadně od Lovosic. Nečekejte rozlehlý monument, ale pozoruhodný pozůstatek menšího středověkého sídla, jehož hlavní část si stále dokáže představit původní podobu.
Podle památkových podkladů byl hrad založen před rokem 1344 Smilem z Vchynic, který zde o deset let později již sídlil. V držení jeho potomků zůstal do roku 1472. Kolem roku 1536 byl hrad pustý. Starší zmínky o Oparně zároveň naznačují, že na vrchu mohlo existovat opevnění už dříve, přesné počátky hradu však nejsou zcela jisté.
Oparno patří k hradům s plášťovou hradbou. Dochovaná část má nepravidelně obdélný půdorys, zaoblená nároží a obvodovou zeď silnou přibližně dva metry. V terénu lze rozpoznat pozůstatky paláce, podsklepený prostor a relikty parkánů. Hradní areál tvořilo také horní a dolní předhradí, jejichž podoba zůstává zčásti hypotetická, protože zde dosud neproběhl úplný archeologický výzkum.
Restaurace, která na hradě zanechala stopy
Jedna z méně známých kapitol historie Oparna se odehrála dlouho po zániku hradu. V 19. a na začátku 20. století fungovala ve zřícenině dřevěná restaurace. Přestože už dávno nestojí, její provoz připomíná sokl zdiva, zbytky nátěrů na vnitřních stěnách hradby a také podezdívka pro kulečník v příkopu.
Při návštěvě je důležité vnímat místo jako cenný archeologický areál. Zdivo může být nestabilní, proto není vhodné lézt na hradby ani opouštět bezpečné cesty. Hrad je zajímavý právě svou čitelností: i v podobě zříceniny ukazuje, jak středověké sídlo využívalo ostroh a okolní terén.
Oparenské údolí plné vody a mlýnů
Samotný hrad nemusí být jediným cílem. Oparenské údolí se táhne přibližně šest kilometrů mezi Velemínem a Malými Žernosekami. Vytvořil je Milešovský potok, který zde místy meandruje. Díky erozi jsou v údolí odkryté horniny různého stáří a v minulosti se v okolí těžil křemenný porfyr pro výrobu mlýnských kamenů, takzvaných žernovů.
Historicky tu stálo přibližně devět mlýnů. Dnes může posloužit k občerstvení a odpočinku Černodolský mlýn, jehož nabídku i provozní dobu je dobré ověřit předem. Rekonstruovaný Konrádův, neboli Oparenský mlýn, funguje jako středisko environmentální výchovy. Výraznou moderní připomínkou současnosti je dálniční most D8, který se nad údolím rozpíná v délce 275 metrů.
Prodloužení výletu na Lovoš
Kdo nechce výlet ukončit u hradu, může pokračovat naučnou stezkou Lovoš. Devítikilometrová trasa s dvanácti zastaveními vede údolím proti proudu potoka a stoupá na Lovoš, jehož vrchol dosahuje necelých 570 metrů. Národní přírodní rezervace je zároveň součástí soustavy Natura 2000 a patří k výrazným místům Českého středohoří.
Podél cesty se objevují další drobné zajímavosti, například Morový kámen s reliéfem dvojitého kříže, spojovaný s epidemií z roku 1680. Při troše pozornosti lze v okolí spatřit také čápa černého. Oparno tak nabízí výlet, který propojuje železnici, hradní historii, přírodu i krajinu starých mlýnů – a přitom začíná pohodlně na nádraží.