Největší překvapení štoly Johannes čeká návštěvníka až hluboko pod zemí. Zvenčí působí vstup do dolu nenápadně, uvnitř se však otevírají rozměrné prostory nazývané Kostel a Kaple. Historické komory dosahují přibližně 60 metrů na délku, 20 metrů na šířku a až 12 metrů na výšku. Patří k nejpozoruhodnějším dochovaným důlním prostorům v Krušných horách.
Důl, který vypráví o pěti stoletích
Štola Johannes leží v osadě Zlatý Kopec, jihovýchodně od Božího Daru a nedaleko hranice se Saskem. Oblast je součástí historického skarnového revíru, kde se horníci pohybovali už od 16. století. Z podzemí získávali především cín, ale také železo, měď a stříbro. Přibližně od poloviny 19. století se zde těžil rovněž zinek.
Johannes byl největším dolem celého revíru, v minulosti označovaného také jako Kaff. Důlní komplex dosahuje hloubky asi 80 metrů a tvoří jej soustava štol, šachet, dobývek i menších chodeb. Na stěnách lze spatřit křesanicové rýhy, které vznikaly při ruční ražbě pomocí želízka a mlátku. Tato namáhavá metoda se používala až do poloviny 18. století a dodnes připomíná dobu, kdy se podzemí rozšiřovalo bez moderní techniky.
Dvě trasy, dvě podoby podzemí
Veřejnosti je důl přístupný od roku 2015 a prohlídka není jen krátkou návštěvou jedné štoly. Základní trasa trvá přibližně hodinu a půl až dvě hodiny. Vede štolou Johannes, pokračuje k menší dobývce a zatopenému hlubení u dobývky po Stříbrné žíle. Následuje velká komora se šachtou a návštěva objektu ručního žentouru, zařízení používaného k pohybu materiálu nebo vody v dole.
Velká trasa je určena návštěvníkům, kteří se nebojí fyzické námahy a stísněnějších prostor. Za takzvanými větrnými dveřmi se vstupuje do nejstarší části dolu. Trasa pokračuje po žebřících labyrintem menších komůrek a dobývek, nechybí ani nízká chodba zvaná plazivka. Výprava nakonec vrcholí výstupem na povrch přibližně čtyřicetimetrovou šachtou po dřevěných žebřících. Celá prohlídka zabere zhruba dvě a půl až tři hodiny.
Chlad, vlhko a autentický zážitek
Podzemí má po celý rok teplotu kolem 7 °C a je vlhké. Po dešti může voda stékat po stěnách i po podlaze, takže návštěva připomíná spíše výpravu než běžnou prohlídku památky. Provozovatel zapůjčuje helmu se svítilnou, plášť a rukavice, případně také holínky. Přesto se hodí teplé outdoorové oblečení, teplé ponožky a obuv, které může přijít do kontaktu s blátem a vodou.
Trasy jsou fyzicky náročnější. Kvůli žebříkům, úzkým chodbám a omezenému prostoru nejsou vhodné pro děti mladší deseti let, osoby s pohybovými či rovnovážnými potížemi ani pro lidi s výrazným strachem z uzavřených prostor. Velká trasa navíc vyžaduje jistotu při pohybu v šachtě.
Součást krušnohorského dědictví UNESCO
Zlatý Kopec není izolovanou technickou památkou. Spolu s dalšími místy v okolí dokládá vývoj hornictví v Krušných horách. V roce 2019 se stal součástí přeshraničního Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO. V okolí se dochovaly také štoly Kohlreuter, Mathesius, Tříkrálová, Hugo a Hermann, které připomínají různé etapy dobývání rud.
Okolní krajina má přitom i výrazný přírodní rozměr. Zlatý Kopec a údolí Zlatého potoka leží v přírodním parku s lesy, starými důlními portály a pozůstatky montánní krajiny. Samotné štoly jsou navíc významným zimovištěm netopýrů. Odborníci zde od roku 2009 sledují výskyt devíti druhů, mimo jiné netopýra velkého, netopýra vodního nebo netopýra ušatého.
Jak se na návštěvu připravit
Prohlídku je nutné předem rezervovat, protože počet návštěvníků je omezený a trasy mají přesně stanovené časy. Aktuální sezona a rozpis prohlídek se mohou měnit, proto je vhodné ověřit konkrétní termín v rezervačním systému provozovatele. U obslužného domku je třeba být nejméně 15 minut před začátkem. Od parkoviště vede ke vstupu strmější lesní cesta, která zabere přibližně 10 až 15 minut.
Ze směru od Božího Daru lze ke štole dojít pěšky po Ježíškově cestě a Kaffenberské stezce, přibližně 5,5 kilometru. Autem nebo na kole se jede směrem na Ryžovnu a dále na Zlatý Kopec; parkoviště leží asi 200 metrů od cíle. V okolí je slabší mobilní signál, proto se vyplatí připravit si navigaci předem. Odměnou je výprava do místa, kde se v jediné návštěvě potkává historie těžby, technická památka i živá krušnohorská příroda.