Věž kostela svatého Michaela patří k nejvýraznějším prvkům rýmařovského panoramatu. Společně s věží radnice pomáhá orientovat se v historickém jádru a připomíná, že chrám není jen samostatnou památkou, ale i důležitou součástí městského prostoru. Stojí na Školním náměstí a jeho mohutná západní věž je dobře čitelná už při pohledu na město z okolí.
Gotické jádro a stopy požárů
Kostel je mimořádně hodnotnou trojlodní stavbou s gotickým jádrem. Přesná podoba jeho nejstarší stavební fáze není známa, jisté však je, že dnešní vzhled vznikal postupně a výrazně jej ovlivnily požáry. Po jednom z nich, v roce 1609, následovala zásadní přestavba. Chrám tak získával další stavební vrstvy a jeho příběh se začal proplétat s proměnami města.
Další ničivý požár přišel roku 1668. Z kostela tehdy zůstaly jen části obvodových zdí. Opravy se dotkly také věže: její původní členitou helmici nahradil čtyřboký jehlanec. I když se podoba věže později znovu měnila, právě její mohutnost dnes určuje charakter pohledu na kostel i jeho okolí.
Archanděla Michaela ustanovil roku 1681 ochráncem města olomoucký biskup Karel z Liechtenštejna. Zasvěcení kostela tak získalo přímou vazbu na patrona Rýmařova. Stavba přitom nebyla pouze místem bohoslužeb: v minulosti ji obklopoval hřbitov, který vymezovala zeď. Součástí tohoto prostoru byla také kamenná kostnice.
Kaple spojená s růžencovým bratrstvem
Jedním z nejzajímavějších míst chrámu je Růžencová kaple, vybudovaná pro potřeby Růžencového bratrstva. Vznikla na konci 17. století a spolu s oltářem a tribunou patří k nejpůvodnějším částem kostela. Její výzdoba připomíná dobu, kdy se do podoby interiéru výrazně promítala barokní zbožnost i činnost náboženských bratrstev.
Oltářní obraz zachycuje Pannu Marii, svatého Dominika a svatou Kateřinu Sienskou. Připisuje se malíři Janu Kryštofu Handkemu a vznikl přibližně kolem roku 1725. Kaple tak nabízí nejen pohled na barokní výtvarné umění, ale i konkrétní stopu místního náboženského života. Její stáří se v dostupných městských údajích datuje různě, proto je bezpečnější mluvit o jejím vzniku na sklonku 17. století.
Podoba, kterou známe dnes
Po požáru roku 1790 čekaly kostel další opravy a úpravy, tentokrát klasicistní a historizující. Dokončeny byly v roce 1818. Tehdy získala věž podobu, která se v hlavních rysech uplatňuje dodnes. Její výška se uvádí v rozmezí přibližně 47 až 50,5 metru, přesné číslo proto není vhodné považovat za jednoznačné.
V interiéru se uplatňuje kamenná klenutá konstrukce, dřevěné oratoře v lodi a západní hudební kruchta s varhanami. Zvenčí stojí za pozornost kontrast mezi dlouhým tělem trojlodního kostela a výrazně převyšující věží. Při procházce historickým centrem se vyplatí vnímat chrám nejen zblízka, ale i v souvislosti s radnicí a okolními ulicemi: právě vztah obou věží dává části městského panoramatu jeho charakter.
Součást živého historického centra
Kostel na Školním náměstí prošel v minulosti opravami střechy i fasády a město uvádí také obnovu jeho fasády v rámci programu regenerace. Jeho dnešní působení tak spojuje starobylou stavební podstatu s péčí, která umožňuje památce zůstávat viditelnou součástí centra.
Při návštěvě Rýmařova je kostel dobrým bodem, od něhož lze číst historii města: gotické jádro připomíná starší stavební etapu, požáry vysvětlují opakované proměny a kaple s Handkeho obrazem přibližuje barokní vrstvu. Přístupnost interiéru ani pravidelné návštěvní hodiny nejsou vždy ověřitelné, proto je před plánovanou prohlídkou vhodné informovat se u farnosti. I při pohledu zvenčí však chrám nabízí důležitý klíč k poznávání Rýmařova a jeho historického jádra.