Na Stagnově je nejzajímavější právě to, co na první pohled nemusí připomínat hrad. Z někdejšího sídla zůstalo jen minimum nadzemního zdiva, zato v terénu lze rozeznat obrysy hradního jádra, příkopy a valy. Kdo sem přijde s představou vysokých zdí a věží, najde spíš čitelnou stopu středověkého opevnění v krajině.
Zřícenina leží na vyvýšené ostrožně v ohybu přítoku Malé Hané, západně od Rychtářova. Poloha nad údolím nabízela přirozenou výhodu pro obranu i kontrolu přístupu. Rychtářov je dnes částí Vyškova, a lokalita tak náleží do jeho správního území. V turistických označeních se Stagnov objevuje také jako hrad u Ruprechtova.
Hrad a městečko na ostrohu
Stagnov nebyl jen samostatným hradem. V jeho zázemí existovalo podhradní sídliště, které se postupně rozvinulo v městečko Hrádek. Archeologické nálezy spolu s písemnými prameny dokládají osídlení od konce 13. století do druhé poloviny 15. století. Hrad i městečko pak zanikly na přelomu 15. a 16. století.
Písemná zpráva z roku 1381 uvádí hrad Stagnov, označovaný také jako Nový hrad, jako součást dědického panství pánů ze Šternberka. Pozdější prameny zachycují pustý hrad a osadu. Rok 1535 se uvádí jako doklad, že Stagnov už tehdy nebyl obýván; archeologické vymezení zániku však pracuje s širším obdobím od konce 15. do počátku 16. století.
Přesná příčina zániku není bezpečně doložena. Souvislost s česko-uherskými válkami se někdy nabízí jako možné vysvětlení, nelze ji ale vydávat za jistý fakt. Jistější je samotný obraz postupného opuštění sídla, po němž se jeho stavby proměnily v terénní a archeologické stopy.
Půdorys místo vysokých zdí
Hrad patřil k sídlům s plášťovou hradbou. Jeho polygonální jádro měřilo přibližně 30 × 25 metrů a chránila je soustava tří příkopů a valů. Na předhradí se nacházely kamenné základy dvou budov. Dnes se proto vyplatí dívat se spíš na tvar ostrohu a jeho nerovnosti než hledat zachované hradní paláce.
V terénu jsou patrné obvodové hrázky, prohlubně příkopů i pozůstatky staveb. V prostoru někdejšího městečka archeologové evidují relikty domů, sklepů a studní. Dochovaly se také stopy plužiny, tedy někdejší obdělávané půdy, která k sídlu patřila. Stagnov tak neukazuje pouze obrys hradu, ale i rozsah života, který se odehrával pod jeho ochranou.
Jak číst krajinu Stagnova
Návštěva je spíš procházkou po archeologické lokalitě než prohlídkou dochované stavby. Výraznější příkopy a valy pomáhají představit si opevnění, zatímco jemnější nerovnosti mohou souviset s někdejší zástavbou. Právě rozdíl mezi skromným dojmem na povrchu a bohatšími stopami ukrytými v terénu dělá ze Stagnova zajímavé místo pro poznávání středověké krajiny.
Protože jde o archeologicky evidovanou lokalitu, je důležité nepoškozovat terénní relikty a neodkrývat případné nálezy. Stagnov nepůsobí jako hrad s jasnou siluetou, ale jako čitelný otisk někdejšího sídla: ostroh nad Malou Hanou, opevněné jádro a stopy městečka, které zde po několik staletí tvořilo součást místního života.