Plánovaná výmalba presbytáře měla kostel v Hrozové jen osvěžit. Při průzkumu omítek se však v březnu 2013 ukázalo, že pod mladšími vrstvami čeká rozsáhlý soubor středověkých nástěnných maleb. Z běžné přípravy na opravu se tak stal objev, který změnil pohled na význam nenápadného venkovského kostela na Osoblažsku.
Kostel, jehož historie sahá do 13. století
Hrozová je místní část obce Rusín v Moravskoslezském kraji, nedaleko polských hranic. Kostel svatého Michaela archanděla zde podle památkářů vznikl přibližně kolem roku 1270. První písemná zmínka o něm je o několik desetiletí mladší, z roku 1309.
Stavba je jednolodní a na východě ji uzavírá polygonální presbytář. V průčelí stojí hranolová věž. Její dnešní podoba je výsledkem dlouhého vývoje: v 15. století přibyla sakristie, roku 1758 gotická okna nahradila barokní a výraznější úpravy proběhly také v 19. století. Právě v presbytáři, tedy prostoru kolem hlavního oltáře, se ukrývala největší výtvarná hodnota kostela.
Kristus v mandorle a postavy světců
Na východní kápí klenby je zobrazen Kristus v mandorle, mandlovitém rámu, který jej odlišuje od okolního prostoru. Nesou jej dva andělé a výjev doplňují symboly evangelistů. Další části presbytáře pokrývají velké postavy svatých ochránců, menší výjevy i jednotlivé figury. Mezi nimi zaujme archanděl Michael, patron kostela.
Nejde přitom o malby vzniklé v jediném okamžiku. Jednotlivé vrstvy mají různé stáří: část postav se řadí ke konci 13. století, jiné malby pocházejí ze 14. století. Hlavní soubor mohl vzniknout na sklonku 13. století, patrně v jeho 80. nebo 90. letech. Přesnější datování je důležité i proto, že výzdoba zachycuje proměnu výtvarného jazyka. Spojuje románskou tradici s pokročilejšími gotickými prvky a podle odborného posouzení se na ní podílelo několik malířů.
Mimořádný soubor v širším regionu
Odborníci řadí hrozovské malby k památkám středoevropského významu. Studie Národního památkového ústavu je označuje za největší a nejzachovalejší malířský cyklus své doby na území Moravy, Slezska a Malopolska. Jejich hodnota nespočívá jen v rozsahu. Podoba postavy archanděla Michaela například ukazuje souvislosti s moravskou či širší středoevropskou malbou 70. a 80. let 13. století.
Malby byly po staletí skryté pod dalšími vrstvami omítek a nátěrů. Část z nich navíc poškodily pozdější stavební zásahy. Při odstraňování elektrických rozvodů z 30. let 20. století bylo třeba zpevnit uvolněné okolí výzdoby. Objev tak otevřel nejen otázku, co se na stěnách dochovalo, ale také jak s křehkou památkou zacházet.
Restaurovat znamenalo také nepřekreslovat
Restaurátorský průzkum Romany Balcarové vedl k rozhodnutí malby plošně odkrýt a odborně ošetřit. Práce začaly v srpnu 2014 v rámci projektu „Fresky v Hrozové – unikát na hranici“. Zvolený přístup upřednostnil zachování dochované původní hmoty: malby zůstaly v torzálním stavu a doplňování chybějících částí bylo omezené. Návštěvník tak může vnímat nejen původní výjevy, ale i to, že se k nám středověká výzdoba dochovala neúplná.
Kostel je dobrým cílem pro ty, kdo chtějí při cestě po Osoblažsku objevit památku s nečekaným příběhem. Aktuální možnosti vstupu do interiéru a prohlídky maleb se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před cestou u obce Rusín nebo farnosti.