Nejvýraznější částí svojšínského kostela sv. Petra a Pavla je věž z neomítaných kamenných kvádrů. Její horní patro zdobí dvě úrovně sdružených románských oken a na první pohled je zřejmé, že jde o stavbu s kořeny hluboko ve středověku. Kostel tak nabízí pozoruhodné setkání dvou podob: strohé románské věže a lodi, kterou pozdější přestavby proměnily v barokní prostor.
Věž, která pomáhá skládat časovou osu
Velké pískovcové kvádry ukazují podle obecních údajů na vznik stavby v polovině 12. století. Přesnější pohled přináší dendrochronologické datování, podle něhož byla horní část věže dokončena roku 1159. Jde o údaj k určité stavební etapě, nikoli automaticky o datum vzniku každé části kostela. Právě rozlišování jednotlivých fází pomáhá chápat, jak se románská stavba v průběhu času měnila.
V nejvyšším patře věže přitahují pozornost sdružená okna i pečlivě opracované kamenné detaily. Odborníci je dávají do souvislosti s architekturou kladrubské stavební huti. Také spodní část věže vypovídá o promyšleném stavebním řešení: přízemní zdi dosahují tloušťky 138 centimetrů a prostor zakrývá křížová klenba. Její čtyři pole se sbíhají na středním sloupu.
Kostel v sousedství panského sídla
Z románského kostela se kromě věže dochovala část severní stěny původní lodi. Ta byla užší a nižší než dnešní prostor. První patro věže se tradičně označuje jako panská tribuna, její přesné uspořádání a propojení s lodí však nejsou jisté. Nelze proto brát běžnou představu o jejím vzhledu jako definitivně potvrzenou rekonstrukci.
V jižní stěně prvního patra se nachází portál, který podle obecního výkladu mohl umožňovat spojení s obytnou budovou někdejšího feudálního dvorce či tvrze v blízkosti kostela. Přesná podoba tohoto spojení doložena není. Věž nese také reliéf královské koruny. Jedna odborná interpretace jej spojuje s korunovací Vladislava II. v roce 1158, jde však o možný výklad, nikoli jistý doklad toho, co chtěl stavebník vyjádřit.
Románský základ pod barokní lodí
Kostel je jako farní doložen od roku 1355. V druhé polovině 17. století prošel barokní přestavbou, při níž se loď rozšířila směrem k jihu. Původní románská stavba tak nezmizela, ale stala se součástí většího a jinak utvářeného kostela. Rozdíl mezi starší věží a barokní lodí je dodnes dobře čitelný v celkovém vzhledu areálu.
Další výraznou událostí byl požár roku 1713. Podle údajů obce zničil většinu zařízení a řadu cenných listin. V následujících desetiletích se měnilo i okolí kostela: vedle něj vznikla nová fara, jejíž stavba je kladena do let 1740 až 1766, a v polovině 18. století přibyla chodba spojující oratoř se zámkem.
Součást historického jádra Svojšína
Dne 1. července 1781 byla svojšínská farnost povýšena na děkanství. S místem byl spjat také pražský arcibiskup Antonín Petr, hrabě Příchovský: narodil se ve svojšínském zámku a v kostele byl pokřtěn. V areálu se nachází rovněž hrobka rodiny Juncker-Bigatto z 19. století; přesné datování a označení rodiny se v různých popisech mohou lišit.
Kostel stojí na nejvýše položeném místě obce, v sousedství zámku a fary. Při návštěvě Svojšína proto dává smysl vnímat tyto stavby společně: jejich blízkost připomíná, jak se v minulosti prolínal duchovní život s životem panského sídla. Aktuální možnosti prohlídky interiéru a přístupnost kostela je vhodné před cestou ověřit u obce nebo farnosti.