Na první pohled barokní kostel, v jehož zdech se uchovalo starší jádro: právě tento kontrast dělá z kostela sv. Prokopa a Oldřicha ve Starém Sedlišti zajímavou zastávku při poznávání památek Plzeňského kraje. Stavba má za sebou staletí proměn, ale její příběh nezačíná v době baroka. Kostel je doložen už ve 14. století a jeho dnešní výraz určila výrazná přestavba na počátku 18. století.
Středověké kořeny, barokní podoba
Kostel stojí v jihozápadní části Starého Sedliště, mírně vyvýšený uprostřed hřbitovního areálu. Jde o orientovanou zděnou stavbu s gotickým jádrem. Ve své současné podobě je však především výsledkem radikální barokní přestavby, která proměnila starší kostel a vtiskla mu podobu, již návštěvník vnímá dnes.
Počátky stavby se obvykle spojují s rokem 1384, kdy je kostel poprvé písemně zmiňován. Některé přehledy datují jeho původ přibližně k roku 1380. Bezpečné je tedy mluvit o kostele ze 14. století; rozdíl několika let připomíná, že u středověkých staveb nemusí být přesný okamžik založení známý.
Barokní přestavba se uskutečnila na konci druhého desetiletí 18. století. Dostupné popisy uvádějí práce v letech 1717 až 1718, zatímco jiné podklady zmiňují dokončení v roce 1719. Jednotlivá data se nemusejí vylučovat: mohou označovat různé fáze stavebních prací. Jisté je, že právě tehdy získal kostel zásadní část své dnešní podoby.
Drobné stopy staršího kostela
Barokní přestavba neznamenala, že všechny starší prvky zmizely. V severní stěně presbytáře se nachází kamenný obdélný sanktuář s mřížkou, který bývá datován do 15. století. Sanktuář je schránka určená k uchovávání Nejsvětější svátosti; v tomto případě tak nejde jen o stavební detail, ale o připomínku někdejšího liturgického vybavení kostela.
Podle některých údajů se ve věži nachází také zvon ze 14. století. Tato datace však není potvrzena dalšími nezávislými podklady, a je proto na místě ji přijímat s rezervou. Pokud je správná, šlo by o další hmotné svědectví doby, kdy se zdejší kostel teprve zapisoval do dějin obce. Sanktuář i zvon ukazují, že při návštěvě stojí za to vnímat stavbu nejen jako celek, ale také se zajímat o její jednotlivé vrstvy.
Kostel v krajině obce
Památkový areál netvoří jen samotný kostel. Jeho součástí je také hřbitov, ohradní zeď a schodiště. Vyvýšená poloha a uzavřený prostor hřbitova dávají místu klidný, soustředěný charakter. Kostel tak není izolovanou architektonickou památkou, ale součástí prostředí, které po generace sloužilo místnímu společenství.
Architektonické přehledy hodnotí barokní podobu stavby jako kvalitní a upozorňují, že se dochovala bez zásadnějších pozdějších úprav. Pro návštěvníka je proto podstatné právě soužití dvou časových vrstev: gotického základu a barokní proměny. Starší původ není zvenčí nutně první věcí, které si člověk všimne, o to zajímavější je hledat jeho stopy uvnitř a v detailech.
Prakticky před návštěvou
Kostel je evidován jako filiální kostel farnosti Tachov. Diecézní přehled uvádí nedělní bohoslužbu v 8 hodin, její konání je však vhodné před cestou ověřit. Bohoslužebný rozvrh není totéž co pravidelná návštěvní otevírací doba, takže nelze předpokládat, že interiér bude přístupný kdykoli.
Staré Sedliště nabízí příležitost zastavit se u památky, jejíž dnešní barokní tvář nezakrývá celý její příběh. Kostel sv. Prokopa a Oldřicha připomíná, jak se středověké stavby v průběhu času proměňovaly, a zároveň uchovává detaily, které mohou návštěvníka přenést o několik staletí zpět.