Jen málokterý výlet v okolí Lipna spojí na několika kilometrech zvířata, poutní místo, literární historii i široké šumavské panorama. V Horní Plané stačí nechat auto v centru města a vydat se pěšky směrem k Dobré Vodě. Cesta vede kolem jelení a daňčí obory, lesoparkem a po Stifterově stezce až k rozhledně, odkud se při dobré viditelnosti otevírá pohled přes Lipenskou přehradu k Šumavě i Alpám.
Začátek výletu u kostela a Stifterova domu
Praktickým výchozím bodem je hornoplánské náměstí s kostelem svaté Markéty. Původně raně gotická stavba byla později přestavována, přesto v ní zůstaly cenné historické prvky včetně renesančních nástěnných maleb a starých varhan.
Odtud je to jen kousek do Palackého ulice k rodnému domu Adalberta Stiftera. Městský dům ze 17. století dnes slouží jako muzejní památník. Expozice připomíná spisovatelův život, jeho vztah k Horní Plané a Šumavě i podobu měšťanského bydlení v 19. století. K vidění jsou například rukopisy, knihy, obrazy nebo Stifterův psací stůl. V atriu se navíc návštěvník dozvídá více o krajině a obcích, které později změnila výstavba Lipenské přehrady.
Stifterova stezka vede krajinou i vzpomínkami
Od rodného domu pokračuje zeleně značená Stifterova stezka přes náměstí a Dobrovodský park ke kapli Panny Marie Bolestné. Celý okruh měří přibližně čtyři až pět kilometrů a patří k nenáročným trasám. Na cestě se objevují informační panely, vyhlídková místa a zastavení věnovaná spisovatelovu životu.
Stezka připomíná také Stifterův pomník, Stifterův smrk a Stifterův buk. Smrk byl znovu vysazen v roce 2005 při příležitosti dvoustého výročí spisovatelova narození. Z lesoparku se postupně vynořují pohledy na Horní Planou, vodní nádrž a šumavské vrcholy. Za jasného počasí mohou obzor doplnit i Alpy.
Obora potěší děti, rozhledna nabídne velké panorama
Na úpatí kopce pod rozhlednou se nachází zvířecí obora, v níž žijí jeleni, daňci a mufloni. Pro rodiny s dětmi je to příjemné zpestření výletu, zejména pokud se podaří zahlédnout zvířata v klidné části areálu. Režim obory ani případné časy krmení však nemusí být stálé, proto je důležité respektovat pokyny chovatele, nevstupovat tam, kam není dovoleno, a držet si bezpečný odstup.
Dominantou Dobré Vody je rozhledna otevřená v roce 2021. Kovová konstrukce připomíná svým tvarem karafu a odkazuje na sklářskou tradici regionu. Stavba měří 37 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 32 metrů a vede k ní 169 schodů. Podle turistických podkladů je vstup zdarma a rozhledna bývá přístupná celoročně, aktuální stav je ale před cestou rozumné ověřit.
Z vrcholu se otevírá pohled na Lipenskou nádrž a jižní Šumavu. Při dobré dohlednosti lze spatřit například Plešné jezero, Plechý, Třístoličník, Špičák nebo Smrčinu. Výhled může dosáhnout také k Novohradským horám a rakouským rozhlednám Moldaublick a Alpenblick. Rozhledna je od roku 2024 jedním z bodů projektu Šumavský Everest.
Dobrá Voda: kaple, pramen a místo pro odpočinek
Lesopark Dobrá Voda vznikl podle místní tradice na konci 19. století jako připomínka Adalberta Stiftera. Dnes nabízí klidné cesty, Stifterův pomník, přírodní zákoutí i letní kino v podobě přírodního amfiteátru. Starší vyhlídkové místo Paraplíčko připomíná, že lidé sem mířili za výhledem už dávno před vznikem dnešní rozhledny.
Poutní kaple Panny Marie Bolestné byla postavena v letech 1777 až 1779 a vysvěcena v říjnu 1779. Uvnitř se nachází rokokově-klasicistní oltář se sochou Panny Marie a klasicistní varhany. Nedaleko je studánka spojená s pověstí o vodě, která měla slepci vrátit zrak. Jde o součást poutní tradice a legendy, nikoli o doložené zdravotní účinky.
Výlet lze podle času zkrátit na přibližně dvoukilometrový Dobrovodský okruh, nebo pokračovat celou Stifterovou stezkou. Nejhezčí podobu má trasa při pomalém tempu: Horní Planá nabídne historii, lesní cestu, zvířata i výhled, aniž by bylo nutné během jediného dne překonávat velké vzdálenosti. U muzea a případných kulturních akcí v areálu Dobrá Voda se vyplatí před návštěvou ověřit aktuální provoz.