Na trase dlouhé přibližně dva kilometry se vystřídají místa, která připomínají různé podoby života na okraji Prahy. Vycházka z Klamovky vede přes zahradní kolonie Perníkařka a Šumava až k usedlosti Zámečnice a pozůstatkům dělnické osady Buďánka. Na krátkém úseku tak propojuje parkovou krajinu, obytnou architekturu i příběh někdejších Košíř.
Od parku k obytným koloniím
Začátek u kaple Nanebevzetí Panny Marie v parku Klamovka nabízí vstup do trasy, která není jen přesunem mezi památkami. Její hlavní zajímavostí je proměna prostředí: od zbytku krajinářského parku se pokračuje do zahradních kolonií, jejichž zástavba přináší jiný pohled na to, jak se v Praze hledalo bydlení v kontaktu se zelení.
Perníkařka a Šumava jsou dvě odlišné zastávky, které program vycházky staví vedle sebe. U Perníkařky se připomíná kancelář architektů a stavitelů Freiwald a Bohm, kolonii Šumava městská část Praha 5 spojuje s architektem Eduardem Hniličkou. Společným tématem je snaha porozumět tomu, jak se architektonické představy promítly do konkrétní podoby pražské čtvrti.
Košíře mezi vinicí a dělnickou osadou
V závěru se pozornost přesouvá k Zámečnici a Buďánkám. Zámečnice připomíná starší, venkovský charakter Košíř: usedlost stojí na místě vinice známé už v 15. století. Samotná usedlost vznikla na počátku 17. století, písemně je doložena roku 1713 a v první polovině 19. století prošla klasicistní přestavbou. Dnes slouží jako obytná budova, takže vycházka neznamená automaticky možnost nahlédnout dovnitř.
Nedaleké Buďánky vyprávějí jiný příběh. Dělnická osada začala vznikat na počátku 19. století na místě vytěženého lomu. V letech 1800 až 1840 tu vyrostlo přes dvacet domků. Stavěli je zejména lidé pracující na vinici Zámečnice, v lomu a cihelně, ale také drobní řemeslníci. Vztah mezi usedlostí a osadou tak ukazuje, jak blízko vedle sebe existovaly různé způsoby obživy i bydlení.
Příběhy lidí spojených s Košířemi
Součástí programu jsou také příběhy košířského starosty Matěje Hlaváčka a osobností Ludvíka Očenáška, Dismase Šambora a Bohumila Belady. Právě lidské osudy mohou jednotlivá místa propojit do srozumitelnějšího obrazu proměny Košíř. Zatímco park a usedlost připomínají starší krajinu, kolonie a Buďánka ukazují různé podoby rozvoje obytné čtvrti.
Vycházka je vypsána na 14. listopadu 2026 od 10 hodin. Sraz je u vchodu do parku Klamovka před kaplí Nanebevzetí Panny Marie, poblíž zastávky Klamovka; konec se předpokládá u zastávky Kavalírka. Přibližně dvouhodinovým programem provede Stanislava Micková. Uváděné vstupné je 30 až 250 Kč, cenu i dostupnost míst je však vhodné před cestou ověřit. Protože jde o jednorázovou akci, nikoli pravidelnou prohlídku, vyplatí se také potvrdit, že se termín uskuteční.