Na státním zámku Kynžvart se v sobotu 10. října 2026 uskuteční přednáška o místě, které je od západočeských lázní vzdálené tisíce kilometrů. Od 16 hodin zde Pavel Kapler představí život, práci a každodenní provoz České vědecké stanice Johanna Gregora Mendela v Antarktidě.
Setkání nazvané Šlechta na cestách: Z Kynžvartu až do Antarktidy propojí historické sídlo Metternichů se současnou českou vědou. Akce je součástí programu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů, jehož tématem je cestování, poznávání vzdálených zemí a přivážení nových zkušeností i inspirace domů.
Od aristokratických cest k polární expedici
Kynžvart byl reprezentativním letním sídlem kancléře Klemense von Metternicha. Zámek dodnes připomíná dobu, kdy šlechtické cesty nebyly jen otázkou odpočinku, ale také poznávání světa, sběratelství a získávání přehledu o vzdálených kulturách. V zámeckých sbírkách se proto nacházejí umělecká díla, mince, zbraně, vzácné knihy, rukopisy i nejrůznější kuriozity.
Antarktida představuje zcela jiný typ cesty. Nejde o výpravu za společenskými kontakty ani o sběratelskou vášeň, ale o dlouhodobě připravovanou expedici do prostředí, kde musí každý kus vybavení, zásoba i technické řešení plnit svůj účel. Právě tento kontrast dává přednášce v historických interiérech zvláštní význam.
Jak vypadá život na stanici Johanna Gregora Mendela
Česká vědecká stanice stojí na ostrově Jamese Rosse u nejsevernějšího výběžku Antarktického poloostrova. Masarykova univerzita ji vlastní a provozuje od roku 2007. Základna funguje hlavně během antarktického léta, přibližně od prosince do března, a vědci na ní obvykle tráví pět až devět týdnů.
Hostem kynžvartského setkání bude Ing. Pavel Kapler, Ph.D., manažer Českého antarktického výzkumného programu při Masarykově univerzitě. Dlouhodobě se zabývá technickým, logistickým a právním zabezpečením expedic a podílí se také na vedení výprav. Návštěvníci tak mohou získat představu nejen o samotném vědeckém výzkumu, ale také o tom, co všechno musí předcházet cestě do jednoho z nejodlehlejších míst planety.
Zázemí stanice tvoří hlavní obytná budova a jedenáct kontejnerů sloužících jako sklady a technické prostory. K vybavení patří vlastní úpravna vody, spalovna odpadu, pasivní systém ohřevu vzduchu, motorové čluny a terénní čtyřkolky. V polárních podmínkách je podobné vybavení nezbytné pro běžný chod základny i bezpečný pohyb v okolí.
Antarktida jako vědecká laboratoř
Stanice neslouží jedinému oboru. Působí na ní badatelé z desítek oblastí a výzkum se zaměřuje například na klimatologii, změnu klimatu, ozonovou díru, mikroorganismy a geologii. Vědci sledují také vývoj života na místech, z nichž ustoupily ledovce. Antarktida tak umožňuje pozorovat procesy, které mohou pomoci lépe porozumět proměnám prostředí i mimo polární oblasti.
Extrémní podmínky jsou zároveň příležitostí k ověřování odolnosti materiálů a technologií. Na základně se testují například nátěrové hmoty, plasty, outdoorové vybavení nebo energetická řešení. Pavel Kapler se podílí také na projektu ochranné známky Testováno v Antarktidě, která s takovým ověřováním souvisí.
Výlet, který spojí zámek i přednášku
Přednáška se koná 10. října 2026 od 16 do 18 hodin. Podle aktuálních údajů činí vstupné 60 korun; praktické informace a dostupnost vstupenek je vhodné před cestou ověřit na oficiálním webu zámku, který doporučuje jejich nákup online.
Zámek leží přibližně dva kilometry od lázeňského městečka Lázně Kynžvart v Karlovarském kraji. K areálu vedou autobusové spoje. Při cestě vlakem lze využít zastávku Lázně Kynžvart, která se nachází v obci Stará Voda, odkud je nutné pokračovat pěšky nebo jiným spojem.
Návštěvu lze spojit s prohlídkou zámeckých interiérů, historických sbírek a anglického parku. Kynžvart tak nabídne během jediného odpoledne dvě podoby poznávání světa: tu, kterou po sobě zanechaly šlechtické cesty, i dnešní cestu za vědeckým poznáním až na okraj Antarktidy.