Žulový balvan vysoký přibližně pět metrů nese na svém povrchu nápadné žlábky. Připomínají škrapy, typické tvary vznikající na vápenci, jenže Kynžvartský kámen je ze žuly. Právě proto se zdejším rýhám říká pseudoškrapy: tvarem se krasovým škrapům podobají, jejich původ je ale jiný.
Přírodní památka leží u Lázní Kynžvart v Karlovarském kraji. Její plocha činí jen 0,0178 hektaru, přesto je to místo, kde se vyplatí zpomalit a prohlédnout si kámen zblízka. Zajímavé nejsou jen jeho rozměry, ale především drobné tvary, které se na povrchu žuly vytvořily působením vody a zvětrávání.
Rýhy, které připomínají kras
Žlábky na kameni bývají široké zhruba pět až dvacet centimetrů. Jejich hloubka dosahuje přibližně půl metru, podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny místy až 60 centimetrů. Na tak odolné hornině působí tyto prohlubně překvapivě výrazně.
Jejich vznik souvisí se srážkovou vodou a dlouhodobým mechanickým i chemickým zvětráváním. Voda postupně narušovala povrch žulového bloku a soustředila se do míst, kde se rýhy mohly prohlubovat. Nejde tedy o krasový proces na vápenci, ale o tvary, které mu pouze připomínají. Agentura ochrany přírody uvádí jako odbornou interpretaci také předpoklad, že při jejich vzniku hrálo roli teplé a vlhké prostředí.
V okolí se nacházejí další žulové balvany a na některých z nich také skalní mísy, vzniklé povrchovým zvětráváním. Kynžvartský kámen tak není jediným geologicky zajímavým prvkem v krajině. Je však výrazným příkladem toho, jak může voda utvářet skálu i mimo známé vápencové oblasti.
Malá památka s dlouhou ochranou
Ochrana Kynžvartského kamene má dvě důležitá data. Poprvé byl vyhlášen přírodní památkou 30. srpna 1990. Pozdější vyhláška z 19. května 1997, účinná od 9. června téhož roku, je poslední vyhlašovací dokumentací. Proto je přesnější mluvit o prvním vyhlášení v roce 1990 a novém vyhlášení v roce 1997 než uvádět pouze druhý z těchto letopočtů.
Chráněný je žulový blok s vyvinutými mikrotvary zvětrávání, tedy právě s pseudoškrapy. Celá lokalita leží v CHKO Slavkovský les. Pro přírodní památku byl schválen plán péče na období od 18. srpna 2025 do konce roku 2034. I takto malý útvar tedy vyžaduje průběžnou pozornost, aby jeho geologická hodnota zůstala zachována.
Krátká odbočka od Lučního rybníka
Kámen leží severně od Lučního rybníka, poblíž staré cesty mezi nádražím Lázně Kynžvart a městem. K místu vede odbočka z turistické trasy; poslední část je třeba absolvovat pěšky. Popisy její délky se liší, proto je praktické ověřit si trasu v aktuální mapě. Jako orientační bod poslouží právě rybník a cesta od nádraží.
Výlet se dá pojmout jako krátké zastavení při procházce mezi nádražím a městem. U balvanu si všímejte, jak se mění šířka a hloubka rýh, případně se rozhlédněte po dalších žulových útvarech v okolí. Protože jde o chráněné místo, je nejlepší pozorovat kámen bez zásahů do jeho povrchu a držet se přístupové cesty.