V historickém jádru Žamberka stojí chrám, jehož podoba se vymyká představě jednoduché podélné kostelní stavby. Barokní kostel svatého Václava má křížový půdorys a po stranách presbytáře dvě věže. Právě toto uspořádání mu dává osobitou siluetu a činí z něj výraznou dominantu města, jen kousek západně od hlavního náměstí.
Barokní stavba s neobvyklou siluetou
Současný děkanský kostel vznikal v letech 1729 až 1738 podle návrhu chrudimského stavitele Donáta Theodora Morazziho. Křížový půdorys rozvíjí prostor chrámu do stran, zatímco dvojice věží u presbytáře vytváří charakteristický prvek jeho vnější podoby. Kostel tak nepůsobí jen jako dominanta při pohledu z dálky; jeho architektura vybízí také k tomu, aby si návštěvník všiml, jak jsou jednotlivé části stavby uspořádány.
Do dnešní podoby se přitom promítly i pozdější události. Roku 1870 kostel poškodil požár a následně byl obnoven podle projektu J. Pötera. Barokní základ stavby tak doplňuje stopa obnovy z 19. století. Nejde tedy o neporušený obraz jedné historické chvíle, ale o chrám, jehož podoba nese svědectví o výstavbě i opravách.
Někdejší hřbitov jako součást návštěvy
Kostel stojí v areálu, který vznikl na místě zaniklého hřbitova. Jeho obvod částečně připomíná dochovaná ohradní zeď. Okolí chrámu proto není pouhým rámcem stavby: zachovalo si vlastní památkovou vrstvu, díky níž lze vnímat kostel jako střed širšího celku.
Před západním průčelím stojí kaple Panny Marie Bolestné, postavená v letech 1738 až 1744. Jde o vrcholně barokní kapli a kostnici s centrálním půdorysem ve tvaru kříže. Její interiér zdobí barokní výmalba. Vztah kaple ke kostelu je těsný, ale stavby mají každá vlastní architektonický výraz: vedle mohutného chrámu nabízí kaple komornější, soustředěně řešený prostor.
Sochy, které připomínají historii místa
Na někdejším hřbitově u presbytáře se dochovala další část výzdoby areálu. Pozornost přitahuje sousoší Kalvárie z roku 1761 a také sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava. Poslední z nich je datována rokem 1819. Venkovní díla rozšiřují návštěvu o další rozměr: místo prohlídky samotného kostela lze číst jako soubor, v němž se propojuje architektura, sochařství i připomínka původní funkce prostoru.
Právě tato kombinace dává areálu jeho osobitost. Návštěvník tu může sledovat proměnu místa od hřbitovního areálu k dnešnímu veřejnému prostoru a porovnat odlišná měřítka jednotlivých památek. Kostel dominuje celku, kaple přitahuje pozornost svým centrálním půdorysem a sochy doplňují okolí o konkrétní historické stopy.
Jak si návštěvu naplánovat
Kostelní areál leží v docházkové vzdálenosti od hlavního náměstí, a proto se snadno stane součástí procházky historickým Žamberkem. Podle informací duchovní správy bývá denně přístupná zadní část kostela; obvyklé časy se mohou měnit podle období. Prohlídku interiéru je možné domluvit telefonicky, aktuální možnosti je však vhodné ověřit předem.
Památka je také předmětem současné péče. Město Žamberk uzavřelo v září 2026 smlouvu na neinvestiční dotaci 893 000 korun na obnovu kostela jako nemovité kulturní památky; smlouva byla zveřejněna v říjnu téhož roku. Záznam ale neupřesňuje, jaké konkrétní práce mají být provedeny ani kdy. Pro návštěvníka je podstatné především to, že se pozornost nevěnuje jen samotnému chrámu, ale zachování významné součásti historického jádra města.