Výlety, akce, zajímavá místa, historie a příběhy z obce Stožec a jejího okolí.
Ke Stožecké kapli se kdysi chodilo ze Stožce, Českých Žlebů i osady Dobrá. Dnešní křížová cesta připomíná především přístup od Českých Žlebů a nabízí výlet, při němž se čtrnáct zastavení spojuje s příběhem šumavského poutního místa, kaple a pramene.
Údolí Studené Vltavy nabízí víc než jednu zastávku na mapě. Ze Stožce můžete vyrazit ke kapli nad pramenem, poznávat les na Puštíkově stezce nebo pokračovat vlakem do Nového Údolí. Výlet se dá poskládat pěšky, na kole i bez auta – jen je dobré předem ověřit přístupnost tras.
V únoru 1850 se u Stožce střetli bavorští pytláci s lesníky a finanční stráží. Událost, které se někdy říká největší pytlácká bitva v Evropě, připomíná drsný život na šumavském pohraničí i dobu, kdy se hranice ztrácela v lesích.
Ski areál České Žleby nabízí na Šumavě přesně ten typ zimního dne, který ocení rodiny a začátečníci: kratší sjezdovky, přehledné zázemí a parkování přímo u vleku. Lyžování tu navíc snadno spojíte s procházkou k historickým místům Stožecka a se stopami dávné pohraniční krajiny.
Na jižním svahu Stožce čeká krátký, ale výrazný výstup ke skalnímu výchozu s výhledem na Stožec i pohraniční hřeben. Stožecká skála spojuje suťové lesy, poutní kapli a nenápadné stopy středověkého opevnění.
Na samém okraji Šumavy, u Stožce, vznikla krátká trať s mimořádně silným příběhem. Pošumavská jižní dráha připomíná zaniklé spojení do Bavorska, po původním náspu vede 105 metrů kolejí a v historickém vagonu uchovává paměť někdejší pohraniční osady.
V sobotu 26. září 2026 se ve Stožci uskuteční Den strážců přírody Národního parku Šumava. Návštěvníky čekají komentované vycházky krajinou Stožeckého údolí, environmentální aktivity i možnost poznat, co obnáší ochrana území, kam lidé míří za výlety.
Puštíkova stezka ve Stožci ukazuje, že poznávání lesa nemusí znamenat jen čtení informačních tabulí. Na 1,6 kilometru čekají děti i dospělé úkoly, frotáže, stopování i názorné hry o životě lesa, obnově porostů a významu tlejícího dřeva.
U Soumarského Mostu se otevírá pohled do krajiny, kterou po desetiletích těžby rašeliny postupně obnovuje příroda i člověk. Krátká naučná stezka vede kolem mokřadů a po povalových chodnících. Dřevěná rozhledna je nyní kvůli havarijnímu stavu uzavřená, výlet však stojí za to i bez ní.
Na okraji Kempu Soumarský most stojí dochovaný československý bunkr, který se proměnil v malé muzeum. Řopík Honzík přibližuje podobu předválečného opevnění, jeho výzbroj i každodenní fungování. Návštěvu lze spojit s výpravou k Teplé Vltavě a dalšími šumavskými aktivitami.
V centru Lenory stojí zděná pec, která připomíná dobu, kdy si několik rodin společně zajišťovalo každodenní chléb. Dnes se v ní při pravidelných ukázkách znovu peče podle starých postupů a návštěvníci mohou sledovat celý proces od roztápění až po ochutnávku.