Ke Stožecké kapli vedly kdysi tři křížové cesty. Vycházely ze Stožce, z Českých Žlebů a z osady Dobrá. Dnešní obnovená trasa částečně navazuje na cestu od Českých Žlebů a její průběh byl určen podle historických materiálů. Výlet tak není jen procházkou k poutnímu místu: připomíná i někdejší síť pěších přístupů, které spojovaly šumavské osady s kaplí.
Čtrnáct zastavení v lese
Křížovou cestu tvoří čtrnáct zastavení s obrazy na kovových deskách. Jejich autorkou je malířka a restaurátorka Vladimíra Fridrichová Kunešová. Jednotlivá zastavení dávají cestě vlastní rytmus a návštěvník může poutní cíl vnímat postupně, nikoli jen jako bod na konci výletu.
Obrazy byly dokončeny na podzim 2015 a na zastavení umístěny koncem listopadu téhož roku. Obnova celé cesty, kterou iniciovala obec Stožec s podporou sponzorů, byla podle obce dokončena v roce 2019. Jde o dva různé milníky: vznik a umístění obrazů předcházely dokončení obnovy trasy.
O původní podobě výzdoby se dochovalo jen málo informací. Dostupné podklady uvádějí, že někdejší obrazy bývaly zasklené a zarámované, podrobnější srovnání s dnešní podobou ale není možné. Současná cesta tak zároveň připomíná tradici a představuje nově vytvořenou podobu zastavení.
Poutní místo s příběhem pramene
Dřevěná kaple Panny Marie stojí v nadmořské výšce 950 metrů nad pramenem. Podle místní tradice ji v roce 1791 postavil volarský kovář Jakoubek Klauser jako poděkování za to, že se mu vrátil zrak. S pramenem se pojí vyprávění o léčivých účincích; jde však o legendu, nikoli o doložený léčebný účinek.
Poutní místo mělo význam pro obyvatele české i bavorské strany Šumavy. O jeho někdejší přitažlivosti svědčí údaj, že na bohoslužbu 15. srpna 1920 přišlo ke kapli 5 600 lidí. Kaple později chátrala, v letech 1987–1988 byla obnovena a znovu vysvěcena 25. srpna 1990. Hlavní pouť se podle obce koná první neděli po 14. srpnu.
Výlet za cestou, ne jen za cílem
Návštěvu lze pojmout jako cestu od zastavení ke kapli a prameni. Právě spojení drobných zastávek, lesa a poutního cíle dává výletu osobitý charakter. Kdo se zajímá o historii krajiny, může si při něm představit, jak různé pěší trasy kdysi směřovaly ke stejnému místu. Dnešní cesta přitom připomíná hlavně větev od Českých Žlebů; neznamená to, že by byly obnoveny všechny tři historické přístupy.
Přesnou délku ani aktuální stav konkrétní trasy se nepodařilo spolehlivě ověřit. Před cestou je proto rozumné zkontrolovat současné značení a přístupnost lesních cest. Stožecká kaple leží v přírodním prostředí a výlet je vhodné plánovat s ohledem na podmínky v terénu.
Za návštěvu stojí nejen samotná kaple, ale i příběh cest, které k ní kdysi přiváděly poutníky z několika směrů. Křížová cesta ve Stožci ukazuje, že poutní místo může být zároveň svědectvím o pohybu lidí krajinou — a o tom, jak se historická stopa po čase znovu vrací do šumavského lesa.