Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
Vrchlického sady v Klatovech mají výraznou historickou dominantu: válcovou věž Okrouhlici. Její význam ale nejlépe vynikne ve chvíli, kdy ji vnímáme jako součást někdejšího obranného systému. Zbytky hradeb, bašt a příkopů dodnes skládají obraz města, které se postupně proměnilo z opevněného sídla v otevřenější městskou zástavbu.
V Ládevské ulici stojí nenápadný tmavý kámen, který kdysi vyčníval z polí a dnes ho obklopuje pražská zástavba. Kamenný slouha připomíná dávnou krajinu Dolních Chaber, ale jeho stáří ani původní účel neznáme s jistotou; poblíž navíc leží další kámen s vlastním příběhem.
Na svahu Petřína se mezi terasami, sochami a výhledy na Prahu skrývají také dvě galerie. Vrtbovská zahrada tak nabízí víc než krátkou procházku: její stálou expozici doplňují krátkodobé výstavy, jejichž program se průběžně mění.
Na Kostelním vrchu nad Smržovkou stojí pozdně barokní kostel, jehož silueta je viditelná zdaleka. Neupoutá jen polohou: půdorys protáhlého osmiúhelníku, boční kaple a zvlněná fasáda z něj dělají pozoruhodnou ukázku architektury druhé poloviny 18. století.
V centru Peruce stojí kostel, jehož výrazné průčelí doplňují sochy světců a věž s cibulovou bání. Barokní stavba z 18. století přitom navazuje na mnohem starší církevní tradici obce a tvoří přirozený protějšek peruckého zámku.
Lurdská jeskyně nad areálem Na Mlýně připomíná oběti druhé světové války a dodnes je poutním místem, kam míří lidé zvlášť v květnu. Zároveň leží na Janáčkově chodníčku, takže se její návštěva může stát součástí delšího pěšího výletu podhůřím Beskyd.
V bývalé maštali nedaleko dobřanského náměstí se skrývá expozice, která vypráví o městě jako někdejší posádce. Vedle uniforem a výstroje tu mají své místo také předměty nalezené v místních kasárnách i vzpomínka na tragický nálet z roku 1943.
Běžkařský výlet z Hojsovy Stráže stoupá přes lesy na hřeben Můstku, odkud se za dobré viditelnosti otevírá pohled k Brčálníku, Ostrému a Špičáku. Okruh měří 12,7 kilometru a cestou připomíná také historii zdejšího osídlení. Než vyrazíte na lyžích, ověřte si ale sněhové podmínky i úpravu stop.
Jen kousek od Sirnatých lázní v Ostrožské Nové Vsi se zachoval zbytek slatinných luk a vrbin, který patří k cenným mokřadním lokalitám nivy Moravy. Lázeňský mokřad zaujme nejen vzácnými rostlinami, ale také pestrým světem brouků, pavouků, motýlů a vážek.
Včelařské muzeum v Hranicích přibližuje práci se včelstvem prostřednictvím včelařských nástrojů i expozice věnované oboru. Poznávání může pokračovat venku: u muzea začíná krátká stezka s informačními zastaveními o životě včel, jejich komunikaci a včelařství.
V Jezerném, části Velkých Karlovic, tvoří řezbář Ladislav Borák. Jeho galerie je spojená s domem a osobním ateliérem, zatímco jedno z jeho nejvýraznějších děl najdete v nedaleké Karolince: vysokou sochu Panny Marie Karmelské. Návštěva tak může být zastavením u umělce i cestou za valašskou řezbářskou tradicí.
V centru Bečova nad Teplou se v jednom rodinném muzeu potkávají tři zdánlivě vzdálená témata: praní, žehlení a peníze. Rozsáhlá sbírka každodenních domácích předmětů tu doplňuje více než 2 500 pokladniček i expozice bankovek a mincí z různých koutů světa.