Rozhledna Bolfánek není samostatně postavená vyhlídková věž. Je to pozůstatek někdejšího poutního kostela svatého Wolfganga, který na vrchu Žďáru nad Chudenicemi vznikl v první polovině 18. století. Dnes se sem chodí především za výhledem, ale samotná věž připomíná dobu, kdy měl vrch také významné náboženské poslání.
Od barokního poutního místa k rozhledně
Kostel nechal v letech 1722 až 1725 postavit František Josef Černín. Návrh vytvořil architekt František Maxmilián Kaňka. Poutní stavba však nepřežila proměny církevní správy za josefínských reforem. Kostel byl zrušen a jeho části se později bouraly; přesné datování jednotlivých kroků se v pramenech liší. Z někdejšího areálu se dochovala věž, která dostala novou roli.
V roce 1845 byla upravena na rozhlednu. Její celková výška se uvádí 45 metrů, což je výška věže, nikoli údaj o tom, o kolik byla při přestavbě zvýšena. K vyhlídkové plošině vede 138 schodů. Cesta vzhůru je tak součástí návštěvy stejně jako samotný rozhled: člověk vystupuje po věži, která původně patřila k úplně jinému typu stavby.
Wolfgang, Wolfgánek a Bolfánek
Jméno rozhledny odkazuje ke svatému Wolfgangovi. Věž se zpočátku označovala také jako Wolfgánek a postupně se ustálila počečená podoba Bolfánek. V názvu se tak zachoval odkaz na zasvěcení původního kostela, i když dnešní návštěvník vnímá místo hlavně jako vyhlídku.
S Wolfgangem souvisí i místní vyprávění. Podle tradice měl biskup při návratu z Prahy roku 973 přenocovat v jeskyni pod skálou na vrchu. Jde o pověst, nikoli o doloženou událost. Pod věží stojí kaple a v jejím okolí se dochovala část skály, která dává příběhu konkrétní místo, k němuž se váže. Právě spojení skutečné krajiny a vyprávění pomáhá pochopit, proč se vrch stal poutním cílem.
Puklina ve skále a pověst o čertovi
Další pověst se soustředí na puklinu ve skále. Lidové vyprávění ji spojuje s pekelnými silami a přisuzuje jí tajemný význam. Je to folklorní motiv, nikoli vysvětlení geologického původu pukliny; dostupné podklady nepotvrzují ani léčivé účinky kamene. Při prohlídce je proto zajímavé vnímat rozdíl mezi tím, co o místě víme z jeho stavební historie, a tím, co mu po generace přisuzovala místní tradice.
Výhledy od Šumavy po Brdy
Za jasného počasí se z Bolfánku otevírají pohledy na Šumavu, Český les, Plzeň, Radyni i Brdy. Uvádějí se také Krušné hory a při mimořádně dobré viditelnosti dokonce vrcholky Alp. Tak daleký rozhled ale závisí na počasí a nelze s ním při každé návštěvě počítat. Největší odměnou bývá přehled o krajině kolem Chudenic a možnost spatřit známé body z neobvyklé perspektivy.
Bolfánek se dá zařadit do širšího výletu po Chudenicích a jejich okolí. Národní památkový ústav v regionálním okruhu doporučuje také Starý zámek s Muzeem Josefa Dobrovského, zámek Lázeň, Americkou zahradu a Kvapilovo jezírko. Rozhledna tak může být jednou zastávkou při poznávání místního černínského kulturního a krajinářského dědictví. Před cestou je vhodné ověřit aktuální možnosti vstupu, protože provoz se může měnit podle sezony a počasí.