Na hřbitově v Borové se potkávají dvě stavby, které stojí za pozornější prohlídku: kostel svaté Markéty a osmiboká kostnice s kuželovitou střechou. Kostel připomíná někdejší farní centrum obce, kostnice zase dodává areálu neobvyklý architektonický detail. Jejich společný příběh sahá od středověku až do doby, kdy se na omítce kostnice objevovaly škrábané nápisy.
Farní místo se středověkými kořeny
Kostel na dolním konci obce se jako farní připomíná už roku 1350. Tento letopočet ale neznamená, že by tehdy vznikla dnešní stavba. Podle obecních údajů stál nejstarší dřevěný kostelík jižněji než současný chrám. Po požáru, který měl způsobit úder blesku, byl ve 14. století obnoven. Kamenný kostel na nynějším místě vznikl až na konci 16. nebo na počátku 17. století.
Přesný stavební vývoj není vhodné zjednodušovat na jediné datum. Památkáři v konstrukci popisují také zachované gotické prvky, takže při pohledu na dnešní podobu lze číst několik vrstev historie. Kostel je jednolodní, s mohutnou věží na severní straně kněžiště. V polygonálním závěru se dochovaly gotické opěrné pilíře, které jsou dnes zazděné v presbytáři. Stavba je kulturní památkou od roku 1958.
Rokokový interiér a příběh zvonů
Vnější podoba kostela odkazuje k různým stavebním etapám, zatímco jeho zařízení pochází převážně z druhé poloviny 18. století a má rokokový charakter. Hlavní oltář zdobí obraz od J. Umlaufa z roku 1883. Boční oltáře jsou zasvěceny Panně Marii Lurdské a svatému Janu Nepomuckému. Pozornost si zaslouží také kazatelna s malovanými výjevy ze života Krista a kameninová křtitelnice ze 17. století.
Loď je podle obecních údajů dlouhá 26,6 metru a široká sedm metrů. Ve věži se uchovává i připomínka dramatického období: roku 1917 byly dva zvony odvezeny pro válečné účely. Zvonová stolice nese vročení 1699. V roce 2000 dostala věž při opravě novou šindelovou krytinu.
Osmiboká kostnice na hřbitově
Kostnice stojí v těsném sousedství kostela a na první pohled zaujme pravidelným osmibokým půdorysem i kuželovitou střechou. Obec ji datuje do stejného období jako kamenný kostel. Na omítce se zachovaly stopy rustiky a škrábaného nápisu, které jsou spojovány s počátkem 17. století. Právě tyto nenápadné povrchové detaily dávají stavbě konkrétní historickou stopu, i když její příběh není na první pohled tak zřejmý jako u kostela.
Kostel a kostnice tak tvoří společný celek, který připomíná dlouhé využívání zdejšího hřbitova. Při návštěvě lze vedle výrazného tvaru kostnice hledat i stopy starších stavebních řešení na kostele. Není to místo, jehož zajímavost stojí jen na jedné velké události; spíš nabízí několik drobných vrstev, které se skládaly po staletí.
Co vědět před návštěvou
Areál se nachází na dolním konci Borové v Pardubickém kraji. Hřbitov s kostnicí přirozeně doplňuje prohlídku kostela, přístup do interiéru ale nelze považovat za běžně zaručený: veřejně dostupné informace nepotvrzují pravidelnou turistickou otevírací dobu. Aktuální možnosti návštěvy je proto vhodné ověřit u místní farnosti. I při pohledu zvenčí však stojí za to všímat si věže, členění kostela a osmiboké siluety kostnice, která tomuto borovskému areálu propůjčuje osobitou podobu.