Na první pohled může Čertův kámen působit jako dílo člověka nebo pozůstatek dávné stavby. Osamělý skalní útvar u Kamenné hory však vytvořila příroda. Přibližně 4,2 metru vysoká skála stojí v lesích na území obce Horní Město a její silueta připomíná sedící zvíře. Právě proto se jí říká také Kamenná sfinga, Ovečka nebo Ovčí skála.
Oblast je turisticky spojována s Jeseníky a leží na jejich okraji, v krajině mezi Rýmařovskem, Horním Městem a Rabštejnem. Zároveň je dobré upřesnit, že Čertův kámen neleží přímo na území Rýmařova. Administrativně patří k Hornímu Městu v Moravskoslezském kraji.
Skála vytvořená mrazem
Kamenná sfinga je tvořena dvěma bloky uloženými na sobě. Podle turistických a regionálních podkladů jde o zbřidličnatělou mylonitizovanou žulu. Její dnešní podoba souvisí především s intenzivním mrazovým zvětráváním v dobách ledových.
Voda pronikající do puklin horniny při opakovaném zamrzání zvětšuje jejich objem a postupně skálu rozrušuje. Odolnější části zůstávají zachovány, zatímco okolní materiál se pomalu uvolňuje. Výsledkem je výrazný skalní blok, který vystupuje z lesního prostředí a díky svému tvaru získal řadu lidových názvů.
V blízkosti se nachází vrchol Kamenné hory s nadmořskou výškou přibližně 799 metrů. Z hlediska geomorfologického členění bývá oblast řazena k Hanušovické vrchovině, v běžném turistickém vnímání však patří k širší krajině Jeseníků.
Proč má kámen tolik jmen
Nejčastěji se dnes setkáme s názvy Čertův kámen a Kamenná sfinga. Tvar skály ale inspiroval i označení Ovečka nebo Ovčí skála. Starší německé jméno Lämmersteine lze volně přeložit jako jehněčí či beránčí kámen.
Název Čertův kámen zapadá do tradice pojmenovávání neobvyklých skal po čertech. Taková místa bývají spojována s tajemnem, nadpřirozenými silami nebo s představou, že jejich tvar nemohl vzniknout běžným přírodním vývojem. V tomto případě však právě geologické vysvětlení činí lokalitu zajímavou: mrazové zvětrávání zde zanechalo útvar, který působí téměř jako socha.
Výlet od Janovic i Rabštejna
K Čertovu kameni vede žlutě značená turistická trasa od zámku Janovice. Turistické podklady uvádějí přibližně čtyři kilometry, konkrétní délka se však může lišit podle zvolené varianty a aktuálního vedení cesty. Přístup je možný také od zříceniny hradu Rabštejn nebo z okolí Horního Města.
Cesta vede převážně lesnatou krajinou a skála tak může být příjemnou zastávkou při delším pěším výletu. U útvaru se podle dostupných informací nachází odpočinkové místo. Návštěvu lze spojit s prohlídkou zámku Janovice, výstupem ke Kamenné hoře nebo s výpravou k Rabštejnu. V zimě může okolní terén posloužit také jako součást běžkařského výletu, vždy podle aktuálních sněhových a provozních podmínek.
Stopy zaniklého Ferdinandova
Okolní lesy nejsou zajímavé jen geologicky. Krajinu doplňuje příběh zaniklé vesnice Ferdinandov. V jejím okolí se dochovala kaple a několik dalších stop původního osídlení. Výlet ke skále tak může nabídnout i jiný pohled na Jeseníky – nejen jako na prostor lesů a vrcholů, ale také jako na krajinu proměněnou historií a zánikem někdejších sídel.
Čertův kámen je přírodní lokalita bez běžné poštovní adresy a bez návštěvnického centra. Praktické zázemí je proto vhodné hledat ve výchozích obcích a u okolních turistických cílů. Při cestě je třeba sledovat značení, respektovat režim CHKO Jeseníky a nepoškozovat skálu ani její okolí. Stav cest, odpočívadla a případná omezení se mohou měnit podle počasí, údržby nebo lesních prací.