Na Mnichovských hadcích určuje podobu krajiny hornina, která řadě rostlin zrovna nepřeje. Hadec neboli serpentinit obsahuje hodně hořčíku a dalších kovů, pro mnohé druhy potenciálně škodlivých, zároveň je chudý na živiny. Právě v těchto náročných podmínkách ale vznikají stanoviště, na nichž se daří specializovaným rostlinným společenstvům.
Rozsáhlá oblast ve Slavkovském lese je podle Agentury ochrany přírody a krajiny největším územím v Česku, kde hadec tvoří geologické podloží. Naučná stezka nabízí možnost poznat zdejší přírodu i stopy někdejšího využívání horniny. Vede krajinou v okolí několika obcí, její výchozí místo leží u Křížků a Upolínové louky poblíž Pramenů.
Rostliny přizpůsobené neobvyklé půdě
Jedním z nejznámějších míst na trase jsou Křížky, hadcová lokalita spojená s výskytem rožce kuřičkolistého. Jde o vzácný český endemický druh, který se v rámci České republiky nevyskytuje jinde. Jeho přítomnost dobře připomíná, že místní květena není jen náhodným souborem rostlin: některé druhy jsou na zvláštní chemické vlastnosti hadcového podloží úzce vázané.
Stezka míří také k Upolínové louce a Dominově skalce. Jednotlivá zastavení představují přírodní místa, ale také geologii a historii krajiny. V chráněných lokalitách je proto důležité držet se cest a rostliny netrhat. To, co může na první pohled působit jako nenápadná louka nebo skalní výchoz, bývá součástí křehkého prostředí.
Od hadce k Dlouhé stoce
Mnichovské hadce nejsou jen příběhem přírody. Hadec se v okolí v minulosti těžil a zpracovával také jako dekorativní kámen. Některá zastavení připomínají někdejší lůmky a práci s horninou, která dala zdejší oblasti její charakteristický geologický základ.
Výraznou technickou památkou na trase je Dlouhá stoka. Vznikla v první polovině 16. století jako součást zázemí pro dobývání a zpracování cínové rudy v dolech u Horního Slavkova a Krásna. Naučná stezka vede část cesty podél jejího břehu. Je tak možné vnímat, jak se v této krajině potkávají přírodní podmínky s lidskou snahou využít místní suroviny.
Zastávka u Grünské kyselky
Mezi tématy stezky nechybějí ani minerální prameny. Grünská kyselka leží u silnice mezi Novou Vsí a Loukou a pramen kryje altán. Návštěvníci se zde mohou podle dostupných informací napít minerální vody. Ochutnávka je příjemnou zastávkou při výletu, sama o sobě ale není důvodem přisuzovat vodě zdravotní účinky ani předpokládat, že bude její dostupnost vždy stejná.
Trasa zahrnuje také Novoveskou kyselku a celkem představuje devět témat či zastavení. Její původní podoba vznikla v roce 2008 a v roce 2026 ji Český svaz ochránců přírody kompletně obnovil. Nové panely nahradily opotřebované a zastaralé informační tabule. Jednotlivá místa tak propojují přírodovědné poznávání s historií zdejšího hornictví i místních vod.
Celý okruh, nebo kratší procházka
Celá trasa měří přibližně 12 kilometrů a má střední obtížnost. Naučná stezka není v terénu samostatně značená; část vede po zelené turistické trase a panely mají vlastní mapku. Převážně se jde po zpevněných lesních cestách a málo frekventovaných silnicích. Před cestou se proto hodí seznámit se s mapou stezky přímo na informačních tabulích.
Na poznání okolí není nutné vyhradit celý den. Od Křížků a Upolínové louky lze podniknout také zhruba kilometrovou procházku směrem k Dlouhé stoce a zpět. Mnichovské hadce tak mohou oslovit jak ty, kdo chtějí projít delší trasu, tak návštěvníky, kteří si chtějí udělat kratší zastávku v krajině, jejíž podobu formuje neobvyklá hornina.