Skalní výklenek u Teplic nad Metují spojuje dva příběhy, které se snadno zamění: obraz kajícné svaté Máří Magdalény a místní pověst o takzvané záletné kněžně. Zatímco světici tu dnes připomíná malba a kříž, vyprávění o žárlivém manželovi a uprchlém milenci nelze pokládat za ověřenou historickou událost. Památník tak nabízí nejen krátkou zastávku při cestě krajinou, ale i příležitost rozlišit mezi tím, co v místě vidíme, a tím, co se o něm traduje.
Malý památník ve skalním bloku
Památné místo se nachází ve svahu u Lysého vrchu. Ve skalním bloku jsou vytesané dvě niky: ve větší spodní je obraz kajícné svaté Máří Magdalény, v menší horní kříž s Kristem. Celek je jednoduchý a rozměrem nenápadný. Právě zasazení do skály mu ale dává osobitost – nejde o samostatnou stavbu, nýbrž o drobný sakrální prvek, který je součástí okolní krajiny.
Dnešní obraz namalovala Veronika Boumová. Starší vyobrazení světice, která se na tomto místě objevovala dříve, podle místního popisu časem zanikla. Podobu památníku pomáhali obnovovat mimo jiné Stanislav Bouma a místní historik a spisovatel Petr Hnyk. Kříž s Kristem nechal Stanislav Bouma odlít ze slitiny a pozinkovat. Památník byl vysvěcen 22. července 2017, na svátek svaté Magdalény; obraz tu přitom byl už druhým rokem.
Legenda o záletné kněžně
Pověst vypráví o ženě majitele panství, která se měla scházet s lesním správcem. Když se o vztahu dozvěděl její manžel, podle příběhu ženu zastřelil, zatímco její milenec uprchl. Vyprávění je spojované s místem zvaným Hummelplatte, což se překládá jako „Čmeláčí deska“. Petr Hnyk je zařadil do knihy Ze skal a podskalí.
O tom, komu se měla událost stát, není známo nic jistého – a není ani potvrzeno, zda se vůbec odehrála. Označení „kněžna“ proto patří k podobě pověsti, ne k doloženému historickému životopisu konkrétní ženy. Tragický děj může návštěvníka zaujmout, neměl by však zastínit podstatný rozdíl mezi místním vyprávěním a historickým dokladem. U podobných příběhů je právě nejistota součástí jejich povahy: legenda uchovává atmosféru a paměť místa, nikoli nutně přesný záznam událostí.
Zastávka na cestě podél Metuje
K památníku vede modrá turistická značka nad železniční tratí údolím Metuje, mezi stanicemi Teplice nad Metují skály a Teplice nad Metují město. Lze ho proto zařadit jako krátkou zastávku při pěší cestě mezi oběma stanicemi. Není potřeba počítat s návštěvnickým zázemím: jde o volně umístěné drobné místo ve svahu, nikoli o areál s pokladnou nebo pevnou otevírací dobou.
Pro výletníka je památník zajímavý právě svou skromností. Na chvíli odvádí pozornost od samotné cesty a připomíná, že krajina se skládá také z drobných lidských zásahů a příběhů, které se k nim postupně připojily. Obraz, kříž a pověst tu tvoří různé vrstvy jednoho místa: jedna je viditelná, druhá zůstává v místním vyprávění. Kdo tudy prochází, může si užít obojí, aniž by legendu musel přijímat jako doloženou skutečnost.