Skalní město, které vytvořilo moře a eroze
Teplické skály u Teplic nad Metují patří k nejvýraznějším částem Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály. Celý komplex zabírá přibližně 18 kilometrů čtverečních a je považován za nejrozsáhlejší území svého druhu v Evropě. Teplická část působí rozlehlejším a místy divočejším dojmem než známější Adršpašské skály.
Pod nohama návštěvníků leží pískovce staré přibližně 89 milionů let. Vznikaly usazováním v mělkém křídovém moři, později je rozčlenily tektonické pukliny a postupně opracovala voda, mráz i vítr. Výsledkem je pseudokrasová krajina, která připomíná kamenné město: nechybějí v ní věže, kaňony, soutěsky, jeskyně ani úzké průchody mezi skalními bloky. Některé stěny dosahují výšky až 80 metrů.
Okruh mezi Džbánem, Chrámem a Ozvěnou
Základní turistický okruh vede po modré značce a měří zhruba šest kilometrů. Na trase čeká patnáct zastavení naučné stezky, která přibližuje zdejší geologii, přírodu, historii i počátky turistiky a horolezectví. Trasa prochází kolem výrazných skalních útvarů, například Džbánu, Skalní koruny, Chrámu nebo Ozvěny.
Chrám patří k místům, kde se dobře ukazuje síla zdejšího reliéfu. Mohutná skalní sluj vytváří působivý prostor, v němž v minulosti pro návštěvníky hrávali flašinetáři. Dnes je hlavním zážitkem spíše ticho, chlad a ozvěna kroků, které se v úzkých skalních prostorách násobí.
Výlet není procházkou po rovině. Okruh vede členitým terénem, úzkými průchody a po schodech, proto se hodí pevná obuv. Za deště, sněhu nebo námrazy mohou být některá místa náročnější. Kočárek není pro celý okruh praktickou volbou.
Na Střmen vedou schody do historie
Největším překvapením Teplických skal není pouze příroda, ale také zřícenina hradu Střmen. Středověké sídlo vzniklo na několika skalních blocích nad obchodní stezkou. Hradní věž nebyla klasickou kamennou stavbou v dnešním smyslu. Tvořil ji upravený skalní útvar, do něhož byly vysekány zářezy pro trámy. Na nich spočívaly dřevěné pavlače a můstky.
Na menší skále před věží pravděpodobně stával opevněný srub, s hlavní částí hradu spojený dřevěným mostem. Z původního sídla dnes mnoho nezůstalo, právě proto je Střmen zajímavou ukázkou hradu, který se přizpůsobil skalnímu terénu a z velké části využíval dřevo.
První písemná zmínka o Střmenu pochází z roku 1350. Hrad je v ní uváděn jako královský, později jej získali páni z Dubé a z Náchoda. Jeho zánik není v pramenech popisován zcela jednotně. Jisté je, že hrad zanikl nejpozději v polovině 15. století; podle jedné z uváděných verzí jej v roce 1447 zbořili slezští feudálové.
Vyhlídka nad roklemi
Na nejvyšší skále, kde stávala hradní věž, je dnes upravena vyhlídková plošina. Přístup k ní vede po schodech a poslední úsek vyžaduje opatrnost, odměnou je však pohled na pískovcové věže, hluboké rokle a lesy v okolí Teplic nad Metují. Zbytky schodů, otesané stěny a otvory pro trámy připomínají, že toto místo nebylo pouze romantickou vyhlídkou, ale skutečným obranným bodem.
Archeologové zde našli mimo jiné zlomky středověké keramiky. Na západním úpatí se nacházela plošina, která sloužila jako předhradí a hospodářské zázemí. Teplice nad Metují ostatně vyrostly jako osada v podhradí Střmenu; první písemná zmínka o místě pochází z roku 1362.
Chladné rokle a živé krápníky
Teplické skály nejsou pozoruhodné jen tvarem skal. V hlubokých roklích se hromadí studený a vlhký vzduch, takže sníh zde může ležet dlouho do jara. Na skalních plošinách se naopak dochovaly reliktní bory. Zvláštností jsou také kořenové krápníky: útvary vznikající ze živých kořenů stromů v místech, kam skapává voda.
Teplické skály lze projít samostatně, případně pokračovat přes přibližně čtyři kilometry dlouhou Vlčí rokli do Adršpašských skal. Podmínky společného vstupu se mohou měnit, stejně jako ceny a režim návštěvy, proto je vhodné ověřit aktuální informace před cestou. U vstupu bývá k dispozici informační centrum a toalety, na samotném okruhu však signál nemusí být dostupný pro běžnou komunikaci. V rezervaci je nutné respektovat značení, nepoškozovat skály ani vegetaci a držet se návštěvního řádu.