Zřícenina hradu Lelekovice je trochu jiným typem památky. Návštěvník tu neuvidí zachované paláce ani věž vystupující nad okolní krajinu. Většina původního zdiva byla po archeologickém výzkumu znovu zasypána a hrad dnes připomínají především nízké zídky vyznačující jeho někdejší půdorys. Právě v tom však spočívá jeho hodnota: místo umožňuje představit si středověké sídlo podle výsledků jednoho z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů hradní lokality u nás.
Hrad na ostrožně nad soutokem potoků
Lelekovický hrad stával na výrazném návrší u kostela sv. Filipa a Jakuba. Ostrožna nad soutokem dvou potoků poskytovala přirozenou ochranu, protože svahy na většině stran prudce klesaly. Přístup byl nejsnazší ze severovýchodu, kde obranu doplňovaly hradby a v minulosti také vodní plochy.
Za nejpravděpodobnější dobu založení se považuje polovina 14. století, patrně čtyřicátá léta. Sídlo patřilo vladykům, respektive pánům z Lelekovic. Obec je písemně doložena už roku 1288 a šlechtic s přídomkem z Lelekovic se objevuje v pramenech v roce 1339. První výslovná zmínka o hradu bývá spojována s rokem 1358.
Hradní jádro mělo oválný tvar a rozměry přibližně 52 krát 34 metrů. Obíhala je více než dva metry silná plášťová hradba. Z ní vystupovala hranolová věž, zřejmě propojená s hradní branou, a na severozápadní straně stál palác rozdělený do čtyř prostor. V pozdější stavební fázi přibyla další parkánová hradba a vnitřní objekty. Přesné datování tohoto rozšíření se v dostupných materiálech liší, jisté však je, že hrad se postupně proměňoval a rozšiřoval.
Šedesát let existence a násilný konec
Lelekovický hrad neměl dlouhý život. Roku 1401 se stal součástí bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem. Obsadili jej protivníci markraběte Jošta, proti nimž zasáhl brněnský sudí Erhart ze Skal, uváděný také jako Erhard z Kunštátu a Skal. Jeho oddíly tvořili mimo jiné brněnští měšťané a při dobývání byly použity obléhací zbraně.
Hrad byl při útoku těžce poškozen a už nebyl obnoven. Erhart získal lelekovické zboží roku 1412 jako odměnu. V dalších staletích lidé rozebírali zbytky stavby na kámen a další stavební materiál, takže nadzemní pozůstatky postupně téměř zmizely.
O někdejším hradu přesto svědčila místní paměť. Návrší se označovalo jako „Na hradě“ nebo „Hradisko“ a náhodné nálezy keramiky a železných předmětů naznačovaly, že se pod trávou skrývá významnější lokalita.
Archeologové odkryli téměř celý půdorys
Zjišťovací výzkum v letech 1979 a 1980 potvrdil zbytky zdí i množství předmětů. Na něj navázal systematický výzkum Archeologického ústavu ČSAV v Brně, který v letech 1984 až 1990 vedl Josef Unger. Archeologové odkryli prakticky celé hradní jádro a zachytili několik stavebních etap.
Nálezy přibližují nejen podobu sídla, ale také každodennost jeho obyvatel. Objevily se gotické cihly, kamenná ostění oken a dveří, keramické nádoby, kachle z kamen, dlaždice a prejzy. K výbavě hradu patřily například nože, přezky, zámek, srp, ostruhy, šipky a kopí. Nalezen byl také meč vyrobený pasovskými mečíři a pražský groš Václava IV. ražený před rokem 1400.
Mimořádně působivým dokladem obléhání je rozbitá opracovaná vápencová koule o průměru asi 35 centimetrů. Pravděpodobně šlo o projektil vystřelený z velkého děla, takzvané bombard y, při útoku na počátku 15. století.
Výzkum navíc ukázal, že historie návrší začala dávno před vznikem hradu. Archeologové zde doložili osídlení z mladší doby kamenné s moravskou malovanou keramikou i pozdější osídlení z období mladší doby hradištní, přibližně od konce 10. do konce 12. století. Lelekovice tak nejsou jen příběhem jedné středověké stavby, ale místa využívaného po tisíce let.
Co uvidíte při návštěvě dnes
Po skončení výzkumu byly odkryté konstrukce znovu zasypány, aby se omezilo zvětrávání a poškozování zdiva. Na místě proto stojí nízké zídky vytvořené podle základového uspořádání hradu, informační tabule a jen omezené původní zdivo. Za jedinou výrazněji dochovanou původní zeď je uváděna část parkánové hradby nad schody ke kostelu.
Nejlépe se zde návštěvníkovi daří tehdy, když od lokality neočekává klasickou zříceninu. Zajímavé je sledovat tvary terénu, polohu jednotlivých částí hradu a porovnávat je s informační tabulí. Další představu nabízejí modely hradu na návsi a v budově obecního úřadu, kde je vystaven také jeden z kamenných článků středověkého dveřního ostění.
Přirozenou součástí návštěvy je kostel sv. Filipa a Jakuba, nejstarší dochovaná stavba v obci. Jeho počátky se kladou přibližně do poloviny 13. století a kostel dodnes tvoří výraznou dominantu návrší. Lokalita leží také na trase naučné stezky Krajem říčky Ponávky. Výlet lze prodloužit procházkou směrem k České, Vranovu nebo do údolí Ponávky.
Hradní návrší se nachází u kostela, orientačním bodem je informační tabule u vstupu na hřbitov. Parkovat lze ve vsi pod hradem, z Brna je možné přijet autobusem linky 41 z Králova Pole. Přístup s kočárkem nebo invalidním vozíkem může být kvůli terénu omezený. Lelekovice tak nejvíce osloví ty, kteří chtějí české památky poznávat nejen pohledem na dochované zdivo, ale také prostřednictvím archeologie a příběhů ukrytých pod povrchem.