Skalní kaple vytesaná do pískovce čeká na konci úzké lesní rokle, kde se mezi stromy zvedají stěny Svojkovských skal. Modlivý důl u Svojkova není jen krátkou turistickou zastávkou, ale místem, v němž se přirozeně propojuje krajina, lidová zbožnost a historie. Leží na Českolipsku v krajině na pomezí severní Ralské pahorkatiny a Lužických hor, pod vrchem Slavíček.
Od Smolného dolu k poutnímu místu
Dnešní název připomíná modlitby a poutě, které se zde konaly po staletí. Starší označení údolí však znělo Smolný důl, německy Pechgraben. Souviselo s uhlíři a dalšími řemeslníky, kteří v rokli provozovali milíře a smolné či dehtářské pece. Vyráběla se tu kolomaz, a místo tak mělo původně spíše pracovní než duchovní charakter.
Podle místní tradice byl v údolí roku 1704 zavěšen mariánský obrázek. Prameny se rozcházejí v tom, kdo jej na místo umístil – někdy se mluví o čeledínovi ze statku, jindy o pomocníkovi ze svojkovského pivovaru. Jisté je především to, že se zde postupně vytvořilo poutní místo. Roku 1760 měl být zavěšen nový vysvěcený obrázek a v roce 1772 vznikla dřevěná kaple. Ve stejném roce se podle dostupných údajů konalo první procesí z České Lípy.
Koncem 18. století byla dřevěná stavba nahrazena kaplí vytesanou do pískovcové skály. Její vznik se připisuje svojkovskému zedníkovi Josefu Sacherovi. Vstup později získal novogotický portál, který pochází z roku 1836 a jehož úprava je spojována se sloupským sochařem Antonínem Wagnerem. Dnešní podoba prostoru jako lurdské jeskyně vznikla až na přelomu 19. a 20. století, nejčastěji se uvádí rok 1903.
Kaple, oratorium a příběhy, které přežily v paměti
V kapli dnes stojí novější socha Panny Marie. Původní byla odcizena a současná socha byla podle dostupných údajů instalována a vysvěcena v roce 2001. Objekt je kulturní památkou a zároveň se nachází v území evidovaném jako archeologické naleziště. I proto je dobré vnímat jej jako citlivé pietní místo, nikoli jako běžnou atrakci.
Nad kaplí bývalo v 19. století oratorium, upravený skalní výklenek s plastikou Ukřižování. Prameny ji připisují sochaři Josefu Maxovi staršímu ze Sloupu. Plastika se nedochovala a výklenek je dnes prázdný, přesto k němu vede dřevěné schodiště a připomíná další vrstvu poutního areálu.
Modlivý důl obklopují také romantické pověsti. Vypráví se například o rytíři Jaroslavovi ze Svojkova, dceři sládka z Velenic nebo o vraždě milostného soka. Jde však o místní tradice, nikoli o doložené historické události. Podobně je třeba opatrně vyprávět i o údajné návštěvě Ferdinanda Dobrotivého, který pobýval na zámku v Zákupech. Historicky doloženější jsou naopak procesí spojovaná s epidemiemi cholery v letech 1832 a 1850.
Křížová cesta se vrátila do lesa
Poutní areál doplňuje křížová cesta z druhé poloviny 19. století. Její původní obrazy začaly chátrat, a proto byly v roce 1973 přemístěny do kaple svatého Václava ve Svojkově. Díky tomu se zachovaly. Do Modlivého dolu se jejich motivy vrátily v roce 2016, kdy byly na trase instalovány kopie na dřevěných stojanech.
Obnova tehdy zahrnula přibližně půlkilometrovou stezku, schody ke kapli a oratoriu, dřevěný kříž, posezení i další vybavení. Vyčištěna byla také studánka. Po poválečném útlumu, kdy poutní tradice zeslábla a areál zpustl, šlo o důležitý krok k návratu místa do povědomí návštěvníků. Novodobé obnovení poutí se datuje do roku 1996; každoročně 1. května se zde podle dostupných údajů koná poutní mše.
Krátký výlet s možností pokračovat ke skalám
Nejjednodušší přístup vede ze Svojkova od prostoru u penzionu Zámeček. Cesta ústím dolu ke kapli měří přibližně 550 až 600 metrů a pozvolna stoupá. Dolem procházejí červená a zelená turistická značka, u začátku křížové cesty lze odbočit ke Svojkovským skalám a jejich vyhlídkám.
Výlet není vhodný pro každého s kočárkem nebo vozíkem. Lesní povrch, stoupání a schody ke kapli i oratoriu vyžadují pevnou obuv a opatrnost. Kdo má více času, může pokračovat přes Dědovy kameny, Záhořínskou kapli, Sloupské vyhlídky a vrch Slavíček; celý okruh měří přibližně sedm kilometrů.
Parkování a stav stezky je vhodné před cestou ověřit u obce Svojkov, protože praktické údaje se mohou měnit. Samotný vstup do údolí podle dostupných informací není zpoplatněn. Na místě pak stačí zpomalit, nerušit pietní atmosféru a nechat na sebe působit spojení pískovcové krajiny s příběhem poutního místa.