Středověká zvonice v Mukařově stojí už jen zčásti, přesto v ní lze číst příběh stavby, která kdysi patřila ke kostelu svatého Františka. Ten zanikl a zvonice se v roce 2002 z velké části zřítila. Dnešní torzo tak není jen pozůstatkem starého zdiva: je viditelnou stopou po místě, jehož podoba se měnila po staletí.
Věž, která přečkala kostel
Zvonice stála u starého gotického kostela. Podle popisu její původní podoby šlo o mohutnou hranolovou věž se čtyřmi podlažími a sklepem, v němž byla klenutá márnice. To, co návštěvník vidí dnes, je ovšem torzo, nikoli dochovaná věž v původním rozsahu. Památkový popis zaznamenává třípatrovou stavbu z lomového kamene; západní průčelí se zachovalo výrazněji, z východního zůstalo především přízemí. To kryje pultová střecha.
O stáří zvonice se v podkladech objevují různé údaje, od 13. po 14. století. Bez jednoznačného odborného potvrzení je proto přesnější označení středověká zvonice než konkrétní letopočet. I tak je její stáří patrné z toho, jak je zasazena do areálu hřbitova a jak odlišně působí dochované zdivo jednotlivých částí.
Kostel svatého Františka zmizel ve dvou etapách
Zvonice je připomínkou kostela, který už na místě nestojí. Původní gotický chrám podle dostupných údajů vystřídala v polovině 18. století barokní stavba. Ta byla následně zbořena v roce 1982. Tyto konkrétní údaje nejsou v použitých podkladech doloženy stejně pevně jako popis a osud zvonice, proto je vhodné vnímat je s opatrností. Jisté je, že věž zůstala stát u kostela a po jeho zániku se stala hlavním hmotným svědkem někdejšího sakrálního areálu.
Právě tato návaznost dává místu zvláštní význam. Z kostela dnes nelze číst půdorys ani obdivovat jeho interiér; příběh někdejší stavby se soustředí do torza zvonice a do prostředí hřbitova. Zvonice tak pomáhá představit si, jak důležitou součástí vesnického života býval kostelní areál, aniž by bylo třeba domýšlet jeho někdejší podobu.
Zřícení a záchrana toho, co zůstalo
Větší část zvonice se zřítila 1. prosince 2002. Poškození znamenalo riziko nejen pro samotnou památku, ale také pro hřbitov a náhrobky v jejím okolí. Následovalo odklízení a třídění suti, při němž se dbalo na to, aby se při pracích dál nepoškodily hroby. Zvon byl převezen do úschovy obecního úřadu v Lovečkovicích a část kamenných prvků zamířila do skanzenu v Zubrnicích.
V roce 2009 byla zřícená část podle specializovaného katalogu částečně dozděna a provizorně zastřešena. Nešlo tedy o úplnou obnovu zvonice do původního stavu, ale o zásah, který pomohl zachovat její zbytek. Dnešní podoba připomíná jak středověkou stavbu, tak její novodobé poškození a následnou snahu zabránit dalšímu chátrání.
Kde zvonici hledat
Torzo stojí na hřbitově ve východní části Mukařova, v blízkosti hlavní komunikace. Mukařov je částí obce Lovečkovice v Ústeckém kraji, což je dobré vědět při plánování cesty: nejde o známější Mukařov ve Středočeském kraji. Orientační polohu lze najít podle souřadnic 50.64672, 14.30144.
Jde o památku v prostoru hřbitova, nikoli o běžně provozovanou návštěvnickou atrakci, a aktuální režim přístupu není spolehlivě potvrzen. Při návštěvě je proto namístě respektovat pietní místo a nevstupovat na nestabilní zdivo. I krátké zastavení u zvonice může nabídnout zajímavý pohled na to, jak se v jediné stavbě potkává středověký původ, zánik kostela i novodobé úsilí uchovat alespoň část místní historie.