Žižkovské Atrium je kulturní centrum, v němž se koncerty a výstavy odehrávají v prostorách bývalého barokního kostela. Chrámová loď dnes slouží jako koncertní sál, zatímco přístavba nabízí výstavní prostor. V jednom areálu tak vedle sebe stojí historická architektura a současný kulturní program – a obojí tu má své místo.
Od morového pohřebiště k baroknímu kostelu
Příběh areálu začíná na hřbitově, který vznikl roku 1680 pro oběti moru. Na jeho místě byl později postaven kostel Povýšení sv. Kříže. Stavba byla dokončena v roce 1719 a vysvěcena 29. října 1720. Po zrušení hřbitova vznikla v jeho okolí zelinářská zahrada.
Kostel přestal sloužit bohoslužbám v první polovině 19. století a roku 1843 byl definitivně odsvěcen. Jeho další využití bylo od původního účelu vzdálené: sloužil například jako skladiště. Proměna v kulturní centrum proto nebyla jen opravou historické budovy, ale také novým začátkem pro místo, které postupně ztratilo svou původní funkci.
Chrámová loď pro hudbu
Rekonstrukce začala v roce 1977 a trvala sedm let. Bývalý kostel se proměnil v koncertní sál, k němuž přibyla výstavní síň. Atrium otevřelo 2. dubna 1984; při zahájení měl sál dvoumanuálové varhany a kapacitu 120 posluchačů. V roce 2024 tak centrum připomnělo čtyři desetiletí od chvíle, kdy se jeho prostory otevřely kulturnímu dění.
Program se neomezuje na jediný žánr. Zahrnuje klasickou i soudobou hudbu, jazz a alternativní tvorbu, vedle koncertů se konají také výstavy a pravidelné hudební řady. Díky menší kapacitě sálu působí návštěva jinak než ve velkých koncertních institucích: prostředí bývalého chrámu zůstává přítomné, aniž by prostor přestal být místem pro současné umění.
Detaily, které stojí za pozornost
Areál není jen souborem sálů. Jeho součástí je malé čtvercové atrium s kašnou ve tvaru mušle, která stojí na místě někdejší roubené studny. U vstupu návštěvníky vítá plastika Sedící dívka od Jana Bartoše. Výstavní síň doplňují vitráže výtvarnice Elišky Rožátové.
Právě tyto prvky pomáhají vnímat Atrium jako celek, nejen jako místo, kam se přichází na konkrétní koncert nebo výstavu. Historická stopa kostela se tu potkává s uměním a drobnými zákoutími, která mohou návštěvníka přimět zpomalit. V kontrastu s okolní žižkovskou zástavbou působí vnitřní prostor jako klidnější zastavení uprostřed města.
Kultura, která patří i sousedům
Atrium se obrací také k lidem z okolí. Vedle uměleckého programu pořádá komunitní a edukační akce, sousedské slavnosti, programy pro rodiny a workshopy. V zahradě se koná například letní jóga a v programu se objevují i dušičkové akce. Ty připomínají, že místo vzniklo na někdejším pohřebišti, a propojují současný život areálu s jeho minulostí.
Centrum tak není pouze koncertním sálem nebo galerií, ale také prostorem pro setkávání. Jeho příběh dobře ukazuje, jak může památka získat novou roli, aniž by se její historie vytratila. Návštěva Atria může být příležitostí k poslechu hudby, prohlídce výstavy i krátkému zastavení v neobvyklém prostředí.
Prakticky před návštěvou
Atrium najdete na adrese Čajkovského 12/12a v Praze 3. Přiblížit se lze metrem či tramvají; mezi blízké výchozí body patří náměstí Jiřího z Poděbrad a zastávka Lipanská. Budova, sál i galerie jsou podle provozovatele bezbariérové a k dispozici je také bezbariérová toaleta.
Pokladna bývá otevřená ve dnech konání akcí hodinu před jejich začátkem. Podoba programu, vstupné i způsob prodeje se mohou lišit podle konkrétní události, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální informace přímo u Atria.