Po stopách slavného rodáka
Přelouč si dnes mnoho lidí spojí především s Františkem Filipovským. Herec, který působil mimo jiné v Osvobozeném divadle a Národním divadle, se proslavil také jako dabér. V Přelouči žil do roku 1928 a město jeho odkaz připomíná hned několika způsoby.
Jeho rodný dům stojí v Pražské ulici a patří k zastavením městské naučné stezky Procházka po Přelouči s Františkem Filipovským. Připomínkou herce je také panelová výstava a památník. V parku u sokolovny město v srpnu 2026 instalovalo pískovcový pomník, jehož autorem je Josef Dvořáček. Slavnostní odhalení město plánovalo na 1. září 2026; aktuální stav a přístupnost pomníku je vhodné před návštěvou ověřit.
Filipovského jméno nese také významná česká cena za dabing. Přípravy jejího prvního ročníku začaly v roce 1994, nultý ročník byl věnován hercově památce a další ročníky oceňují nejlepší dabingové umělce. Z Přelouče se tak stal také symbol tradice, která výrazně ovlivnila podobu českého filmového prostředí.
Stezka spojuje historii i osobní příběh
Nejjednodušším způsobem, jak město poznat, je vydat se po naučné stezce. Její městská trasa měří přibližně pět kilometrů a vede převážně rovinatým terénem. Začíná na Masarykově náměstí, případně se na ni lze napojit u železniční stanice. Kromě Filipovského rodného domu představuje historická náměstí, evangelický kostel, městský hřbitov s kostelem Navštívení Panny Marie, Občanskou záložnu i kostel svatého Jakuba.
Pro návštěvníky, kteří chtějí spojit procházku s krajinou v okolí města, je připravena také přírodní trasa dlouhá asi 3,5 kilometru. Částečně vede po polní cestě. Stezka má audioverzi a město připravilo rovněž úkoly pro děti. Vytištěné zadání bývá k dispozici v Kulturním a informačním centru města Přelouče nebo v městské knihovně.
Nejstarší stopa vede ke kostelu svatého Jakuba
Historie Přelouče sahá hluboko do středověku. První písemná zmínka pochází z roku 1086 a roku 1261 povýšil Přemysl Otakar II. osadu na město. Historické centrum vzniklo na slínové skále v okolí dnešního Masarykova náměstí. Archeologický výzkum v prostoru městského úřadu zde odhalil také základy domu ze 13. století.
Nejstarší dochovanou stavbou města je podle městských údajů kostel svatého Jakuba Většího. Jeho základy sahají do 11. století, na počátku 14. století prošel gotickou přestavbou a v 17. století získal barokní podobu. V bývalé sakristii se dochovala freska svatého Petra a Pavla z počátku 15. století, připisovaná okruhu Mistra Theodorika.
K zajímavostem patří také nejstarší zvon ve věži, datovaný rokem 1515. Samotná věž byla postavena roku 1782 a její výzdobu doplnily fresky ze života svatého Jakuba, které v letech 1780 až 1783 vytvořil Josef Kramolín. Přístupnost interiéru a případné prohlídky se mohou měnit podle aktuálního režimu.
Proměny města v ulicích a na náměstích
Přeloučská architektura není tvořena jediným slohem. Město v minulosti poznamenaly požáry a následné přestavby, stejně jako rozvoj v 19. a 20. století. V okolí Masarykova náměstí proto stojí vedle starších staveb také domy s podloubím, takzvaná stará škola nebo Občanská záložna. Své místo v příběhu města má rovněž evangelický kostel, kterému se někdy říká americký.
Historickou atmosféru doplňuje městský hřbitov s kostelem Navštívení Panny Marie a připomínka železnice. Právě tyto různorodé zastávky ukazují Přelouč jako město, které nelze zúžit jen na jednu osobnost. Filipovský je výrazným průvodcem, ale za jeho příběhem se otevírá širší obraz města na Labi, jeho sakrálních památek, občanské architektury i každodenního života.
Pokud si návštěvníci chtějí výlet prodloužit, mohou zamířit do nedalekých Choltic. Samostatný městys nabízí pozdně 17. stoletý barokní zámek vystavěný na místě středověké tvrze, kapli svatého Romedia a navazující anglický park s oborou. Jde o výletní cíl v okolí, nikoli o památky, které by administrativně patřily k Přelouči.