Hlavní oltář s obrazem Umučení sv. Vavřince, dva klasicistní boční oltáře a rokokové varhany, lavice i křtitelnice. Kostel na Práchni uchovává soubor vybavení, na němž lze číst proměnu vkusu v době, kdy se pozdní baroko potkávalo s nastupujícím klasicismem. Jeho příběh přitom patří k dějinám malé sklářské vsi, dnes součásti Kamenického Šenova.
Kostel, který se dotvářel postupně
Farní kostel sv. Vavřince vznikl v letech 1780–1781 a posvěcen byl 30. září 1781. Jeho pozdně barokní podoba tak náleží do závěru 18. století. Zvonová věž je mladší a byla dokončena až v 19. století; kostel tedy nezískal celou svou podobu najednou.
Podobně postupně přibývalo i zařízení interiéru. Jeho části pocházejí z konce 18. století a z doby kolem roku 1800, přičemž vybavování pokračovalo do počátku 19. století. Kostel tak není jen ukázkou jednoho stavebního stylu, ale také místem, kde se v průběhu desetiletí skládala dohromady podoba prostoru určeného k bohoslužbám.
Rokoko vedle klasicismu
Nejvýraznějším prvkem interiéru je rokokový hlavní oltář s obrazem Umučení sv. Vavřince, patrona kostela. Po jeho stranách stojí dva boční oltáře v klasicistním slohu. Vedle sebe se tu tak ocitají dvě podoby umění, které se časově překrývaly: rokokové vybavení připomíná závěr 18. století, klasicistní oltáře přinášejí do interiéru další dobovou vrstvu.
Rokokové jsou také varhany, lavice a křtitelnice. Právě soubor více druhů zařízení pomáhá představit si, jak se kostel postupně zabydloval. Nejde pouze o oltářní výzdobu: své místo v historickém interiéru mají i předměty spojené s hudbou, shromážděním věřících a křtem. Elektrické osvětlení bylo zavedeno až roku 1914, tedy dlouho po vzniku hlavní části vybavení.
Od sklářské vsi k městu
Prácheň je dnes součástí Kamenického Šenova, její vesnický charakter však připomínají podstávkové domy. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1673. Prácheň tehdy náležela k panství Česká Kamenice, které patřilo Kinským. Kostel z konce 18. století proto představuje další stopu v krajině, jejíž příběh se neomezuje na samotný sklářský průmysl.
Od roku 2008 je kostel kulturní památkou České republiky. Při návštěvě je dobré počítat s tím, že interiér není pravidelně přístupný. Bohoslužby se konají příležitostně a možnost prohlídky se může měnit, proto je vhodné si ji předem ověřit u farnosti nebo města.
Kostel na cestě od Panské skály
Procházku lze spojit s návštěvou Panské skály. Město nabízí nenáročný tříkilometrový okruh, který začíná i končí u tamního parkoviště a vede přes Prácheň kolem kostela dál k vyhlídce. Kostel tak může být zastávkou při poznávání místní krajiny a zástavby, i když se do něj zrovna nedá vstoupit.
Na krátké trase se setkávají různé podoby zdejší historie: přírodní dominanta Panské skály, někdejší sklářská ves s podstávkovými domy a sakrální stavba, jejíž vybavení zachycuje proměnu uměleckých stylů kolem roku 1800. Kostel sv. Vavřince je proto zajímavý nejen jako památka, ale i jako součást příběhu Práchně.