Gotický náhrobek Jana z Hodic a renesanční náhrobek Kryštofa Vencelíka z Vrchovišť patří k nejvýraznějším připomínkám minulosti Třeště. Najdeme je v kostele sv. Martina, jehož podoba se utvářela po několik staletí. Vedle náhrobků tu stojí za pozornost kamenná kazatelna, pozůstatky starších stavebních etap i celý areál bývalého hřbitova.
Stavba s několika časovými vrstvami
Kostel je nejstarší sakrální památkou města. Jeho počátky se obvykle kladou přibližně do 13. století, přesný zakládací dokument ale znám není. První písemná zmínka o kostele pochází až z roku 1349. Rozdíl mezi předpokládaným vznikem a doloženým zápisem je důležitý: stavba mohla existovat už dříve, písemný pramen však máme až z poloviny 14. století.
Nejstarší část představuje gotické jádro lodi a věže. Později přibylo kněžiště, které se řadí k vrcholně gotickým stavbám a jehož vznik se klade zhruba kolem roku 1400. Kostel tak není památkou jediné stavební chvíle. Jeho půdorys i jednotlivé detaily zachycují proměny, jimiž procházel v dalších staletích.
Okno, kazatelna a stopy pozdní gotiky
V závěru kněžiště se dochovala původní kružba okna, tedy kamenná výplň členící jeho horní část. Kružby v dalších lomených oknech byly vyměněny při opravách v roce 1896. I takový detail připomíná, že podoba kostela není jen souborem starých zdí: některé prvky přetrvaly, jiné byly v průběhu času nahrazeny.
V interiéru zaujme také kamenná kazatelna z 15. století, pozdně gotický prvek, který propojuje architekturu s někdejším každodenním životem kostela. Při opravách v roce 1938 se v presbytáři, tedy prostoru kolem hlavního oltáře, pod starší omítkou objevily malby datované do roku 1492. Nález ukazuje, že stavební i výtvarná historie kostela se někdy odhaluje až při zásazích do jeho povrchu.
Náhrobky jako připomínka místních rodů
Jan z Hodic a Kryštof Vencelík z Vrchovišť představují dvě různé historické vrstvy: prvního připomíná gotický náhrobek, druhého renesanční. Jejich přítomnost v kostele dokládá vazby významných šlechtických rodů na Třešť. Náhrobky nejsou jen pohřebními památkami; návštěvník v nich může číst také připomínku lidí a rodin, které se podílely na dějinách zdejšího místa.
Konkrétní příběhy obou mužů nelze z dochovaných údajů jednoduše doplňovat domněnkami. Už samotné spojení odlišných typů náhrobků ale dobře zapadá do širšího obrazu kostela, v němž vedle sebe stojí gotické a renesanční prvky a pozdější úpravy.
Od barokních proměn k areálu hřbitova
Výraznější přestavba lodi a věže proběhla v roce 1698. V 18. století se na dalších úpravách podílel místní zednický mistr Jakub Lysý: vznikla nová kruchta, jižní sakristie a panská oratoř. Věž tak dnes nese stopy barokní proměny, zatímco starší gotické části zůstávají čitelné v celku stavby.
Kostel je součástí širšího historického areálu. Dochovala se stará část hřbitova, márnice, ohradní zeď s branou a brankou; s kostelem jsou spojena také boží muka. Při návštěvě proto stojí za to vnímat nejen interiér, ale i prostor kolem něj. Kostel sv. Martina se nachází ve Fritzově ulici v Třešti. Možnost vstupu a aktuální termíny návštěv je vhodné předem ověřit u farnosti či pořadatele; pravidelné bohoslužby a přístupnost se mohou měnit.