Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Muzea.
V historickém kupeckém domě ve Velkých Karlovicích se potkávají salaš, valašská kuchyně, řezbářství, kroj i vzpomínka na zaniklé sklárny. Karlovské muzeum nabízí kompaktní, ale pestrý obraz života v krajině Javorníků a Beskyd.
Letní sídlo Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí není jen památkou na druhého československého prezidenta. Vila, park, hrobka i sousední památník vytvářejí místo, kde se velké dějiny potkávají s každodenností, zahradničením a osobními vzpomínkami.
Na pražské Letné se potkávají dějiny vědy, průmyslu i každodenního života. Národní technické muzeum ukrývá slavná auta a letadla, ale také renesanční astronomické přístroje, historický knihtisk, unikátní fotografické památky nebo věrnou maketu dolu.
V Tupesích na Slovácku se keramika neukrývá jen za sklem vitrín. Muzeum sídlí v někdejším hrnčířském domě, ukazuje dobové obydlí i dílnu a přes dvůr návštěvníka zavede k současné výrobě, prodejně a tvořivým workshopům.
V zámecké zahradě v Rosicích stojí výrazná připomínka řemesla, které z moravské krajiny téměř zmizelo. Přibližně třímetrový dřevěný klát vznikl jako replika tradičního včelího úlu a spojuje historii včelařství, lidového řezbářství i obnovy zámeckého areálu.
Pardubice dokážou během jediného výletu spojit pozdně gotickou pevnost, renesanční sídlo Pernštejnů, malebné historické centrum i výraznou architekturu první republiky. Vydejte se pěšky od Zelené brány přes Pernštýnské náměstí až k zámku a pak objevte i méně obvyklou zastávku u krematoria.
Luhačovice nejsou jen kolonáda, prameny a Jurkovičovy stavby. Muzeum Luhačovického Zálesí ukazuje město jako centrum svébytného regionu na pomezí Valašska, Slovácka a Hané a vypráví také příběh jeho proměny v lázeňské středisko.
Pražské Muzeum gastronomie nabízelo neobvyklou cestu dějinami lidstva – přes oheň, sporáky, příbory, hostince i slavné kuchaře. Stálá expozice v Jakubské ulici je dnes minulostí, instituce však hledá nové prostory, kde by na svůj příběh mohla navázat.
Jedenáct neobvyklých hrobů z Čelákovic se v roce 1966 postaralo o jednu z nejznámějších českých archeologických záhad. Původní výklad mluvil o upírech a protivampyrických zásazích, novější výzkum však nabízí střízlivější a neméně poutavý příběh lidí stojících na okraji středověké společnosti.
V centru Hluku stojí tvrz, jejíž historie sahá od středověkého vodního opevnění až k renesančnímu sídlu. Dnes v ní Muzeum Hluk představuje archeologické nálezy, staré fotografie, místní kroje i tradice, které dodnes žijí v ulicích města.
Uprostřed Zlína stojí památka, která několikrát změnila svou podobu i poslání. Zámek býval šlechtickým sídlem, baťovským klubovním domem i zázemím muzea. Dnes propojuje historickou architekturu, současné umění, kulturní akce a veřejný park.
V českokrumlovské Linecké ulici se zachoval dům, ateliér i fotokomora, v nichž po desetiletí pracovali Josef a František Seidelovi. Jejich desetitisíce snímků dnes vyprávějí o Šumavě, pohraničí i lidech, kteří v proměnách 20. století často zmizeli z mapy.