Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Nádraží.
Jak vzniká elektronická skladba a co všechno lze v hudebním programu Ableton Live vyzkoušet? Pražská producentka Ursula Sereghy zve začátečníky na dvouhodinový workshop v kulturním prostoru ARCHA+. Účastníci si mají přinést vlastní počítač s nainstalovaným programem.
Kanadský rapper Night Lovell má 8. února 2027 vystoupit v pražské ARCHA+. Koncert se pojí s albem My Blood as the Ink a nabídne také příležitost poznat kulturní prostor, který navazuje na někdejší Divadlo Archa a dnes pod jednou střechou propojuje hudbu s dalšími formáty.
Na místě někdejšího hřbitova v Hustopečích nad Bečvou stojí neorenesanční kaple, která ukrývá podzemní kryptu rodu Baillou. Její výzdoba spojuje alegorie Žalu a Naděje s Božím okem a příběh stavby připomíná také péče o její střechu, obnovenou v roce 2019.
Na zastávce Hodice se mezi běžným železničním provozem a vzpomínkami na starou trať potkávají předměty, které jinde zůstávají uložené v depozitáři. Venkovní expozici sestavil železničář Jiří Holoubek: od nářadí na stavbu kolejí přes přejezdový kříž z roku 1888 až po grafikon z roku 1898.
Přibližně čtyři sta metrů dlouhá lávka v Chebu překonává rozsáhlé nádražní kolejiště a propojuje centrum města se Švédským vrchem. Zajímavá není jen svými rozměry: většinu konstrukce sestavili na jednom konci a postupně ji vysouvali nad železniční tratě.
Naučná stezka Jana Karafiáta spojuje Valašské Meziříčí, Velkou Lhotu a přehradu Bystřička. Cestou nabízí výhledy z vrchu Štěpánov i zastavení věnovaná přírodě a historii. Nejvýraznějším místem je dřevěný toleranční kostel, spojený s farářem a spisovatelem Janem Karafiátem.
Od pohyblivé hlavy Franze Kafky přes bronzové postavy, které píší do vody, až po galerii na Smíchově: tvorba Davida Černého proměňuje známá pražská místa v nečekaná setkání se současným uměním. Některá díla stačí zahlédnout cestou, jiná vybízejí k zastavení a chvíli pozornosti.
Ve čtvrtek 22. října 2026 se v kavárně Komunitního centra Blatná představí Robert Nebřenský v sólovém pořadu Osamělý jezdec. Písně tu mají zaznít v písničkářské podobě, doplněné příběhy o jejich vzniku i možností ptát se přímo autora.
V Českých Velenicích se můžete svézt funkční replikou trolejbusu, který připomíná dopravní prvenství staré více než sto let. Původní linka přitom vznikla v rakousko-uherském Gmündu: spojovala jeho centrum s nádražím, které dnes leží na české straně hranice.
Přibližně devítikilometrový okruh na Tišnovsku spojuje výhledy z Květnice, přírodní zákoutí Dřínové doubravy a gotickou krásu kláštera Porta coeli. Výlet začíná u tišnovského nádraží a končí v Předklášteří, kde čeká bazilika, muzeum i obnovený klášterní pivovar.
V Křenovech na Domažlicku stojí muzeum s výstavní plochou jen něco přes čtyři metry čtvereční. Přesto v něm najdete desítky historických vah – od kuchyňských a lékárnických až po původní zemědělskou váhu, která si poradí s nákladem do 16 tun.
Pěnkavčí vrch měří 792 metrů a na nejvyšší Luž v Lužických horách mu chybí jediný metr. Samotný vrchol ukrytý v bukovém lese ale není hlavním turistickým cílem. Zajímavější výlet vede ke skalnatému Pětikostelnímu kameni, odkud se otevírají pohledy k Jedlové a Tolštejnu.