Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
Na okraji Prčice leží hřbitov, který připomíná židovskou komunitu doloženou ve městě už od 17. století. Dochované náhrobky v několika jazycích i drobná márnice ukazují, jak se místní dějiny zapisovaly do krajiny — a zároveň vybízejí k opatrnosti při určování stáří některých kamenů.
Kostel Zvěstování Panny Marie v Kolovči prošel cestou od gotického založení přes požár a barokní obnovu až po rozšíření v 19. století. Jeho hudební dědictví připomínají varhany spojované s rokem 1777 a trojice zvonů, jejichž přesné údaje je třeba brát s opatrností.
Na Betlémském náměstí se za nenápadným vstupem skrývá galerie, která propojuje proměnlivé výstavy českého umění s grafikou, ex libris a historickým sklepem. Česká Galerie Moderního Umění je příjemným tipem pro ty, kdo chtějí při procházce centrem Prahy objevit něco víc než známé památky.
Nenápadný kostel v pražských Klánovicích propojuje novorománskou podobu s příběhem lidí, kteří stáli u jeho vzniku. Vitráže věnované místními rodinami připomínají, že i drobná sakrální stavba může být kronikou své obce.
Kostel sv. Šimona a Judy v Bystřici stojí na místě s doloženou středověkou farní tradicí, jeho dnešní podoba však souvisí také s barokní obnovou. Za pozornost stojí nejen samotná stavba, ale i chráněný areál s márnicí, ohradní zdí a stopou někdejšího hřbitova.
V Jánské ulici stojí vedle sebe pět domů, jejichž vznik souvisí s velkou barokní proměnou Kroměříže. Kanovnický soubor dnes není jen historickou kulisou: sídlí v něm základní umělecká škola a město jeho budovy postupně opravuje.
Ve Štýřicích vzniklo na městském pozemku místo, kde se potkávají pěstební záhony, odpočinková zákoutí i připomínka někdejších vinohradů. Zahrada pod Kamenkou ukazuje, jak může péče místního spolku proměnit nevyužitou plochu v zázemí pro sousedská setkání i chvíle klidu.
V Janovicích nad Úhlavou se po někdejším vodním hradě nedochovala výrazná silueta ani čitelné nádvoří. Jeho příběh ale prozrazují zbytky opevnění, terénní stopy i stavby někdejšího předhradí. Zajímavý je také osud hradního jádra, které se proměnilo v hřbitov.
Uprostřed horské Zdobnice stojí pozdně barokní kostel Krista Dobrého pastýře, postavený na konci 18. století. Po letech chátrání se jeho obnovy ujala obec, které památka patří. Její příběh tak není jen o architektuře, ale také o péči o místo, jež utváří tvář horské obce.
V restauraci La Cave se současná kuchyně potkává s prostředím někdejších ležáckých sklepů táborského pivovaru. Historické cihlové a kamenné stěny tu tvoří kulisu jídlům ze sezonních a lokálních surovin i pětichodovému degustačnímu menu.
Ve Velkém Borku vznikla v roce 2024 drobná mokřadní lokalita, která se stala součástí přírodního zázemí Pšovky. Na její louce se podíleli místní školáci a při průzkumu vody se objevily splešťule blátivá i larvy vážek. Malé místo tak ukazuje, jak může obnova krajiny začít v měřítku jedné tůně.
V historickém děkanství na Malém náměstí se Sobotka představuje přes věci, které provázely každodenní život jejích obyvatel. Sobotecké Almárium spojuje malovaný nábytek, ševcovské řemeslo, starou školní třídu i loutky a v roce 2026 připomíná také válečný rok 1866.