Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
Na severozápadním svahu vrchu Vlčice u Šluknova roste mimořádně zachovalá bučina s buky staršími než 250 let. Přírodní památka na území Starých Křečan chrání nejen staré stromy, ale také mrtvé dřevo, dutiny a pestré společenství vzácných ptáků a brouků.
Na zalesněném pískovcovém hřbetu nedaleko Cvikova se potkává geologie s historií. Dutý kámen nabízí neobvyklé skalní útvary, schodiště vytesané do skály, vyhlídku na okolní krajinu i pozůstatky astronomické orientační tabule se slunečními hodinami.
Návštěvnické centrum v bývalé kočárovně průhonického zámku není jen místem, kde si vyzvednete mapu. Pomůže pochopit příběh rozsáhlého krajinářského díla, vybrat trasu a všimnout si botanických zajímavostí, které by při běžné procházce mohly zůstat skryté.
Na jižních svazích vrchu Kapucín u Ležek se ukrývá skalní městečko, které překvapí množstvím věží, soutěsek i vyhlídek. Kapucínské skály potěší pěší turisty hledající neokoukaný výlet i horolezce – místní masivy nabízejí desítky cest různých charakterů.
V lesích u Ješovic nedaleko Liběchova se ukrývá Mordloch, člověkem rozšířený pískovcový převis s neobvykle ponurým jménem. Výlet k němu lze spojit se skalním útvarem Sedm chlebů, Hraběcí kaplí i příběhem skutečné vraždy z roku 1720.
Na okraji Chřibů stojí strom, který na první pohled zaujme mohutným a rozděleným kmenem. Památná lípa u Roštína přežila dávné poškození, stále kvete a v místní paměti zůstává místem dětských her, odpočinku i podivuhodné příhody se střelným prachem.
V Jinačovicích nedaleko Brna funguje odborné zázemí Zoo Brno pro zraněné, nemocné a osiřelé volně žijící živočichy. Stanice zde zvířata ošetřuje, připravuje na návrat do přírody a zároveň radí veřejnosti, kdy zasáhnout a kdy mládě raději ponechat na místě.
Na vrchu Kbíl u Švejcarovy Lhoty stojí trojice kamenů, která na první pohled připomíná pravěký dolmen. Přestože se kolem ní vyprávějí příběhy o Keltech, energiích i lidském zásahu, odborníci útvar považují především za pozoruhodný výsledek zvětrávání rulových skal.
Pod kostelem svatého Jiljí v Moravských Budějovicích se nachází neobvyklý skalní výchoz. Pararulová vrása nabízí názorný pohled na síly, které před stovkami milionů let deformovaly horniny moldanubika, a to přímo v historickém městském prostředí.
Na západním okraji Ašského výběžku se ukrývá krajina čistých potoků, mokřadů a luk, která patří k posledním útočištím perlorodky říční ve střední Evropě. Přírodní rezervace Bystřina je přitom jen částí mnohem rozsáhlejšího chráněného území u české, saské a bavorské hranice.
V areálu historického dolu Vojtěch v Příbrami vznikla venkovní expozice, která přibližuje geologický vývoj Brd a Podbrdska. Velké vzorky hornin, ukázky rudních žil i takzvané trilobitiště tu spojují přírodní dějiny regionu s příběhem zdejšího hornictví.
Na hřbetu nad Drnovicemi se ukrývá mokřad, který by v okolní zemědělské krajině čekal málokdo. Soustava drobných tůní v lokalitě Kopaniny je významným rozmnožištěm obojživelníků a zároveň příkladem místa, o něž se díky místním dobrovolníkům podařilo dlouhodobě pečovat.