Hřbitovní kostel svatého Kříže je zároveň památkou i stopou po sídle, které z krajiny zmizelo. Stojí na území Ronova nad Doubravou, ale jeho nejstarší příběh se váže k Protivanům. V jediné stavbě lze číst několik stavebních období: románské jádro, gotickou úpravu presbytáře i renesanční věž. Kostel tak není jen zachovalým bodem na hřbitově, ale také svědkem proměn zdejší krajiny a osídlení.
Románský kostel v krajině Protivan
Ves Protivany existovala podle městských údajů už v polovině 12. století a kostel je v některých pramenech zmiňován kolem roku 1180. Architektonické hodnocení řadí jeho románský původ do druhé poloviny 12. století. Přesný rok založení stavby však určit nelze; bezpečnější je mluvit o románském kostele z tohoto období než o konkrétním datu výstavby.
Protivany patřily ke starší sídelní síti v okolí řeky Doubravy. Odborníci u osady s kostelem předpokládají někdejší trhové místo. Když byl roku 1307 založen Ronov, trh i centrum farní správy se přesunuly do nového městečka. Protivany tím ztratily část svého významu, jejich okolní sídla však podle odborné studie definitivně zanikala až v souvislosti s událostmi třicetileté války. Kostel svatého Kříže zůstal jako výrazná připomínka někdejší vsi.
Stavba, na níž se podepsaly různé doby
Nejstarší částí je loď se západní tribunou, typickou součástí románského kostela. Zdivo lodi je z opukových kvádrů a nároží zpevňuje pískovec. Na jižní straně lze rozpoznat zazděná románská okénka; při stavebních úpravách byl odkryt také románský portál. Tyto detaily pomáhají představit si původní podobu stavby, i když její vzhled se v dalších staletích měnil.
Gotickou proměnu připomíná presbytář s pětibokým závěrem a opěrnými pilíři. Jeho vznik se klade do první poloviny 14. století. U triumfálního oblouku se dochovaly fragmenty nástěnných maleb. Nejde tedy o kostel, který by si uchoval jedinou slohovou podobu: jednotlivé části ukazují, jak se stavba postupně přizpůsobovala potřebám dalších generací.
Další výraznou částí je hranolová renesanční věž. V jejím podvěží se nachází sakristie. Také zde se liší použité materiály: románské zdivo lodi navazuje na kamenné zdivo presbytáře a spodní části věže, zatímco věžní nástavba je cihlová. Při pohledu zvenčí tak lze sledovat nejen různé tvary, ale i rozdílné stavební postupy.
Věž s krovem z 19. století
Stavební příběh kostela pokračoval i v novější době. Krov věže pocházel podle městského popisu z roku 1872. Při opravě byly některé trámy vyměněny a původní plechovou krytinu nahradila břidlice podle návrhu architekta Tomáše Šantavého. I takový zásah patří k historii památky: ukazuje, že její uchování není jednorázová událost, ale péče o stavbu, která se po staletí proměňuje.
Návštěva s pohledem na celek
Kostel leží mimo hlavní městskou zástavbu a je veden jako hřbitovní. Při návštěvě stojí za to vnímat jej jako celek: vedle románských stop na lodi si všimnout gotického závěru a renesanční věže. Okolí zároveň připomíná někdejší sídelní krajinu, v níž se vedle Protivan nacházela i další zaniklá osada Stusyně.
Kostel svatého Kříže je kulturní památkou, ale jeho význam není jen v architektuře. V krajině, kde už Protivany nenajdeme jako živou ves, zachovává spojení mezi starším osídlením a dnešním Ronovem nad Doubravou. Přístup do interiéru ani pravidelnou otevírací dobu se nepodařilo ověřit, proto je vhodné případnou návštěvu uvnitř předem domluvit s farností.