Žulové věže ukryté v lese, portréty vytesané do balvanů a zbytky příběhu osady, která kdysi žila sklářstvím i dalšími provozy. Rájecké údolí na Kraslicku nabízí víc než pouhou cestu lesem: na poměrně klidném výletě se tu potkává výrazná příroda s historií, kterou dnes připomínají jen nenápadné stopy v krajině.
Skalní město na zalesněném svahu
Jedním z nejzajímavějších míst údolí jsou žulové skalky a skalní věže na svahu Šišáku, známé jako Skalní město. Nečekejte rozsáhlé skalní labyrinty s upravenými vyhlídkami. Půvab zdejších útvarů spočívá spíš v jejich zasazení do lesa: objevují se mezi stromy a dávají procházce několik nečekaných zastavení.
Rájeckým údolím vede turistická cesta ze Stříbrné směrem ke Špičáku, který dosahuje výšky 991 metrů. Trasa se drží hluboce zaříznutého údolí, míjí skalní útvary a také Fischerův pramen. Je to výlet pro ty, kdo mají raději lesní terén a proměnlivou cestu než pohodlnou procházku po rovině. V zimě může být náročnější, proto se vyplatí předem počítat s podmínkami v lese a ověřit stav cest.
Kdo vyráží z Přebuzi, může zvolit jinou variantu přes náhorní plošinu a kolem Přebuzského vřesoviště. Rájecké údolí tak přirozeně propojuje širší okolí dvou obcí, samotná historická osada Nancy však náleží ke Stříbrné. Při plánování výletu je dobré tyto názvy nezaměňovat.
Nancy, osada s průmyslovou minulostí
Rájecké údolí se označuje také jako údolí Nancy podle někdejší osady. Její příběh se pojí především se sklářstvím. Působila tu sklárna bratří Keilwertů, která vyráběla tabulové sklo i broušená zrcadla. Později se v místě vystřídaly další provozy, mimo jiné přádelna vlny a pila. Přesný rok počátku sklářské výroby není v dostupných přehledech jednotný, proto je jistější soustředit se na samotný význam řemesla pro zdejší osadu.
Po zániku původního osídlení se průmyslové centrum proměnilo v krajinu, kterou dnes poznáváme hlavně při pěším putování. Z Nancy nezůstává jeden velký památník, jenž by celý příběh vysvětlil. Minulost je rozptýlena v okolí a výletník ji skládá z drobných místních připomínek. Právě kontrast mezi někdejší činností a dnešním lesním tichem dává procházce zvláštní rozměr.
Portréty v žule a místní tradice
Neobvyklou stopou lidské přítomnosti jsou do žuly vytesané portréty Friedricha Schillera a Ludwiga van Beethovena. Jejich vznik se připisuje bratřím Lausmannovým a klade se do let 1924 až 1925. V lese působí překvapivě: místo nápisů na pamětní desce tu minulost připomínají tváře vytesané přímo do kamene.
S Nancy se pojí také vyprávění, podle něhož osada dostala jméno po Anně Nostitzové. Místní tradice mluví i o loveckém zámečku, obecní přehledy však upozorňují, že tyto příběhy nelze považovat za bezpečně doložené skutečnosti. Je proto zajímavé vnímat je jako součást místní paměti, nikoli jako jistý historický záznam.
Pomalý výlet mezi památkami přírody
U rozcestí se nachází pamětní kámen připomínající desáté výročí vzniku Československa. Podklady k místu zmiňují také památný javor zvaný Klen na konci světa. Jeho současný stav ani uváděný obvod kmene není možné spolehlivě potvrdit, a tak je lepší brát ho jako zajímavý cíl k hledání než jako zaručenou zastávku v konkrétní podobě.
Rájecké údolí se hodí pro výlet, při němž není nutné spěchat od jedné atrakce ke druhé. Skalní město na Šišáku, pramen, pamětní místa i příběh Nancy se odkrývají postupně, během chůze. Krajina přitom připomíná, že i lesní cesta na okraji známějších výletních oblastí může spojovat přírodní zajímavosti s dějinami, které by jinak snadno zapadly.