Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
Pod strmou stěnou bývalého lomu stojí v Braníku nenápadný dřevěný kostel, který vznikl jako poválečné provizorium. Měl překlenout nedostatek peněz a stavebního materiálu, než bude možné postavit kamennou budovu. Od slavnostního otevření v roce 1948 však slouží evangelickému sboru dodnes.
V Lednici se dá na kávu zastavit i mimo obvyklé turistické cíle. Kafé z výšky je malý coffee truck v areálu Zahradnické fakulty MENDELU, kde se výběrová káva potkává s venkovním posezením ve stínu platanu. Přístupný je také návštěvníkům, kteří na fakultě nestudují.
Na jihovýchodním okraji Plas vede pravým břehem Střely památné lipové stromořadí, kterým prochází zeleně značená stezka směrem k Nebřezinám. Alej spojuje klidnou procházku s příběhem krajiny utvářené řekou i blízkostí plaského kláštera. Její romantické jméno má podle místního podání souviset se schůzkami zamilovaných.
Autokemp Panistávka nabízí jednoduchý recept na letní pobyt na Vysočině: koupání v rybníku, ubytování pod střechou i místa pro stany a karavany. Díky sportovnímu zázemí a blízkosti Žirovnice může být příjemnou základnou pro dny strávené u vody i výlet za místními památkami.
V bukovém lese na konci Kudlovské doliny se ukrývá pramen spojený s pískovcovou skálou Miláček i s několika verzemi místních pověstí. Zuzančina studánka leží v katastru Halenkovic a může být cílem klidné pěší výpravy po žluté značce v Chřibech.
Na okraji Karlovky, místní části Velké Bukoviny, leží tři nádrže, které dnes pomáhají zadržovat vodu a podporují život v mokřadech i okolních lesích. Dvoukilometrová naučná stezka kolem nich ukazuje, jak se z někdejších rybníků pro chov ryb stalo důležité místo pro přírodu i ochranu krajiny.
Café Monte Cintu ve Strakonicích vyrostlo z malého kávového projektu, který začínal na trzích a food festivalech. Dnes nabízí vlastní výběrovou kávu praženou v jižních Čechách a kavárenské zázemí, jež se skrývá ve vnitrobloku Palackého náměstí.
Na necelém hektaru výslunné stráně u Zdounek se zachoval ostrůvek teplomilné a suchomilné vegetace. Přírodní památka Drážov zaujme mimořádným kontrastem mezi svou drobnou rozlohou a pestrou květenou, v níž nechybějí ani zvláště chráněné druhy.
Kozlovické Fojtství připomíná dobu, kdy obec bývala sídlem valašských vojvodů, ale nabízí i docela osobní setkání s minulostí. V expozici staré školy si můžete sednout do dobové lavice a psát kamýčkem na břidlicovou tabulku; další části muzea ukazují domácnost i práci místních lidí.
U Týnce se pod zemí skrývá pozůstatek někdejší těžby krystalického vápence. Rozsáhlý důlní systém dnes chrání přírodní památka Loreta a jeho štoly slouží jako významné zimoviště netopýrů. Podzemí zůstává veřejnosti uzavřené, jeho vstupní portál je však možné spatřit zvenčí.
V karvinském Starém Městě se historický hospodářský dvůr proměnil v místo, kde se potkává památková architektura s hotelovým a jezdeckým provozem. Olšiny připomínají někdejší panství Taafeů i zemědělské dějiny kraje; dnes je oživují také sezonní jízdy historickým kočárem.
Kostel svatého Bartoloměje v Pecce spojuje barokní fresky Václava Kramolína s neobvyklou křížovou cestou, kterou tvoří čtrnáct kamenných reliéfů na vnějších zdech. V jeho okolí se navíc připomíná osud Josefa Štemberka, rodáka z městyse a lidického faráře.